SGI Indy

J.B.
http://www.penguin.cz/~jirka

Varování

Tato stránka je ve stavu rozkladu. Před časem jsem ji začal přepisoval a upravovat, ale protože volného času se mi nějak nedostává, tak to tady vypadá všelijak. Nedivte se tedy, pokud níže najdete nedokončené věty, nefunkční odkazy nebo jiné nedostatky.

Obsah

Indy

Úvod

Možná se to někomu bude zdát neobvyklé, ale jako ,,domácí" počítač používám pracovní stanici SGI Indy.

Protože jde o přece jen trochu jinou techniku než jsou běžné osobní počítače, dovolil jsem si na této stránce sepsat moje zkušenosti a dojmy. Snad to někomu pomůže.

Popis

Historický úvod

SGI Indy je 64-bitová pracovní stanice vyráběná v letech 1993-1997 (tehdy se výrobce jmenoval "SiliconGraphics").

Předchůdcem Indyho byly stanice Indigo (1991), následníkem byly O2 (1997) a O2+, současnou náhradou je do jisté míry stanice Fuel (2002), která však přece jen patří do jiné užitné (i cenové) kategorie. Fuel už zřejmě nástupce (na platformě MIPS) mít nebude.

Šlo o pracovní stanici ,,nejnižší třídy", tedy nejlevnější (stovky tisíc korun) a určenou pro 2D aplikace (s kartou XZ i pro některé činnosti ve 3D). Indy přesto výrazně převyšoval tehdejší osobní počítače a to jak výkonem, tak možnostmi (kamera, řada audio a video vstupů, integrovaná zvuková karta, 10 MBit síť, ISDN, SCSI řadič, atd.).

V průběhu času byly instalovány výkonnější procesory, větší disky a více paměti (až 256 MB), ostatní součásti se prakticky neměnily. Od roku 1997 se nevyrábí a od roku 2002 není ani oficiálně podporovaný výrobcem.

Procesor

Procesor R4600PC 100 MHz s chladičem

Původně se používaly procesory MIPS R4000 (první 64-bitové MIPSy, používané předtím ve slavných počítačích Crimson a novějších modelech Indigo), později R4400 a ,,levné" R4600 (viz obrázky).
Některé modely neměly drahou sekundární cache (první R4000, část R4600) - zlí jazykové tvrdí, že například Indy s procesorem R4600PC/133 MHz (tj. bez sekundární cache) byl spolehlivě pomalejší než PC s procesorem Cyrix PR166!. Osobně mohu potvrdit, že Indy s R4600PC/100 MHz (a IRIXem) je v řadě činností spolehlivě pomalejší než PC s Pentiem 150 MHz a stejně velkou pamětí (a Linuxem), ale jsou i případy, kdy je rychlejší (velmi rychle provádí celočíselné operace).

Jinak je tomu u modelů se sekundární cache (512 kB u R4600 a 1024 kB u ,,dražšího" R4400, který se bez ní vůbec nevyráběl), které spolehlivě (o desítky procent) předhánějí své kolegy v PC (na podobných frekvencích), přestože Indy nebyl navrhován jako počítač s velkým výpočetním výkonem.
Nejvýkonnějším procesorem řady R4xx (který může být instalován do Indyho) je R4400SC/200 MHz s 1024 kB sekundární cache.

Procesor R4600PC 100 MHz s chladičem a disketa

Nejnovější exempláře (z let 1995 - 1997) obsahují procesor R5000 (levnější verze velmi výkonného procesoru R10000 optimalizovaná pro výpočty v jednoduché přesnosti, tedy pro grafiku), který je obecně ještě výkonnější než řada R4k (udává se 300 MFLOPS pro R5000SC 180 MHz).
Nejvýkonnějším procesorem řady R5000 je R5000SC/180 MHz s 512 kB sekundární cache (pro Indyho, novější stanice O2 mohou používat procesory R5000 s ještě vyšší frekvencí).
Srovnávat například stroj s R5000SC/180 MHz s podobně taktovaným PC (s procesorem jakéhokoli výrobce) je vcelku bezpředmětné, protože R5000 má příliš velkou převahu.

Pokud se Vám podle obrázků zdá, že procesor musí být velký, mýlíte se. Pod obrovských chladičem je jen docela maličká destička, asi ve velikosti starého Pentia. Tak mohutný chladič je použit především proto, že procesor musí mít zajištěn vždy dobrý odvod tepla, ať se děje, co se děje (pracovní stanice musí vydržet pracovat bez vypnutí nebo restartu i několik let, protože UNIX se restartuje jedině při výměně jádra operačního systému nebo kvůli montáži nového hardware).

Procesor R5000 má širší sadu instrukcí (MIPS4), ale je se staršími R4x00 (MIPS3) zpětně kompatibilní, ovšem programy přeložené pro MIPS4 na starších procesorech neběží (starší programy na novějších procesorech přirozeně ano). To je dnes trochu problém, protože některé aplikace je možné najít přeložené jen pro MIPS4 (OpenOffice.org, Octave).

Od začátku roku 2004 nejsou SGI stroje s MIPS3 procesory podporovány v nových verzích IRIXu (poslední použitelná verze je 6.5.22). Indy (ani Indigo nebo Indigo2) už není podporován v žádné konfiguraci.

Paměť

Indy má 8 pozic pro paměťové moduly (72-pinové, pouze s plnou paritou, 8-32 MB), celková velikost paměti může být až 256 MB. Moduly musí být instalovány vždy po čtyřech. K stanicím se dodávaly paměti Toshiba se zlacenými konektory (pochopitelně velmi drahé), ale použity mohou být i paměti jiných výrobců i když to nelze doporučit (v tomto případě bývají uváděny problémy s oxidací konektorů a s teplotou, případně různé ,,nevysvětlitelné" problémy).

Grafické karty

,,Nejlevnější" grafická karta (XL8) v roce 1993 překonávala cokoli ze světa PC (1280x7024 na 76 Hz, 256 barev, akcelerace práce s okny,...). Pohodlnou práci s obrázem s větší barevnou hloubkou (fotografie, 3D modely) umožňoval inteligentní rozptyl barev prováděný grafickou kartou (a tedy velmi rychlý a kvalitní). Zobrazení fotografií ovšem nebylo zcela dokonalé, ale bylo velmi slušné.

Ve stejnou dobu byla samozřejmě k dispozici i (ještě dražší) karta XL24 která zajišťovala 24-bitový obraz.

Karta XZ (GR3-XZ) byla určena pro 3D grafiku a disponovala Z-buferem a čtyřmi specializovanými procesory pro geometrické výpočty - podporovala standard OpenGL (teoretický výkon 128 MFLOPS). Umožňovala zobrazit současně 16 milionů barev, při maximálním rozlišení 1280x7024 na maximální obnovovací frekvenci 72 Hz. Také zobrazování ve 2D bylo o něco pomalejší než u karet XL. Protože naprostá většina výpočtů souvisejících s 3D obrazem byla prováděna kartou, bylo možné pracovat ve 3D i na strojích s nejslabšími procesory (R4000PC, R4600PC).

Karta XZ je zcela odlišná od XL (dokonce je nelze v počítači vzájemně nahradit bez přeinstalace části systémových knihoven). Je tomu tak proto, že zatímco karty XL byly víceméně speciálně vyvinuty pro Indyho (který byl konstruován jako počítač pro všeobecné a zejména multimediální využití a ne jako 3D vizualizační stanice), karta XZ byla adaptována z karty GR3-Elan používané v Indigu2 (které bylo naopak určeno spíše pro 3D modelování). Samotné označení XZ je trochu matoucí, protože pro Indigo2 existovala karta označená ,,XZ", která měla je dva geometrické procesory, zatímco Elan (a XZ v Indym) má čtyři (tento zmatek způsobili ve SGI, kde označovali karty se dvěma i čtyřmi geometrickými procesory jako "XZ"; "Elan" se navíc jmenovala 3D karta v původním Indigu, ale název zůstal v systémových programech, které ho proto používají i pro karty v Indym a Indigu2). Proto je karta XZ v Indym někdy označována jako GR3-Elan, přestože příkaz ,,hinv" ji (správně) hlásí jako ,,GR3-XZ". Jiné systémové nástroje ji však detekují jako ,,GR3-Elan" nebo dokonce ,,GR2-Elan".

Novější stanice s procesorem R5000 nebyly s kartou XZ nikdy dodávány, protože procesor R5000 je optimalizovaný pro výpočty v jednoduché přesnosti (důležité při grafických operacích) a je teoreticky mnohem výkonnější než geometrické procesory karty XZ (300-360 proti 128 MFLOPS). Praktické výsledky se však někdy od těchto předpokladů liší, protože stanice s XL kartou nemá hardwarový Z-buffer.

Multimédia a ostatní zařízení

Součástí každého Indyho byla kamera a mikrofon. Zabudován měl vstup videa, vstup a výstup zvuku, nevelký reproduktor, ISDN, 10Mbit síťovou kartu a dva Mac-kompatibilní sériové porty, PC-kompatibilní paralelní port, PS/2 pro klávesnici a myš a SCSI-2 řadič s možností připojení externích zařízení.

Kamera (IndyCam) byla spíše levnější (relativně) a je zřejmě optimalizována pro umělé osvětlení. To znamená, že při silnějším denním světle není moc použitelná (obraz sestává z bílých stínů), při slabém osvětlení toho také není moc vidět (obraz připomíná černochy v tunelu). Ostatně skoro všechny fotografie na této stránce pocházejí z IndyCam (a z místosti velmi dobře vysvícené slunečním světlem). Nejlépe se asi opravdu hodí na videokonference, kvůli kterým byla původně vyvinuta. Snímaný obraz má rozlišení 640x480 bodů.

Obraz z kamery (nebo z externího zdroje) může být zobrazován na monitoru. Při tom se využívá přímý přístup do paměti (DMA), takže zobrazování není téměř zatěžován procesor, který tak může provádět nějakou smysluplnější činnost a navíc je plynulý obraz k dispozici i na strojích s nejslabšími procesory (u srovnatelně výkonných nebo i o dost výkonnějších PC to není vůbec možné). Pokud však má být obraz také ukládán, je už nutné procesor (i disk) zapojit a pak na výkonu procesoru záleží (nejslabší konfigurace Indyho tedy nemohou plynule ukládat video v plném rozlišení). Existuje však (drahá) přídavná karta pro kompresi videa.

Přehrávání zvuku je možné pomocí interní zvukové karty a reproduktoru (nejde o klasický PC-speaker, ale o opravdový reproduktor, byť velmi malý) a přehrány mohou být jak zvukové soubory (WAW, AU aj.), tak hudební CD a pásky, ovšem jen s pomocí příslušných externích zařízení (CD-ROM mechanika, pásková jednotka). Zvukové formáty jako MP3 nebo OggVorbis nejsou dodávanými multimediálními přehrávači podporovány a bylo by třeba použít jiný program (např. XMMS, AMP, ogg123, které jsou dostupné v potřebné verzi na freeware.sgi.com).

Přehrávání videa je možné, výběr podporovaných formátů je však omezený (ovšem na pracovní stanice se má pracovat, takže by to snad nemělo vadit). Např. pro údajně (aspoň mi několik lidí tvrdilo, že je rozšířený) velmi rozšířený DivX existuje speciální přehrávač IrixDivX, ale pravděpodobně žádný procesor pro Indyho nemá dostatečný výkon pro dosažení přijatelných výsledků.

Ostatní

Pro připojení disků je používáno SCSI-2. Dovnitř je možno umístit až dvě zařízení o velikosti 3.5" disku (s výškou 1"). V horní pozici může být kombinovaná magnetooptická jednotka (Floptical Drive), která může číst jak speciální 21 MB média (dnes jsou vzácnější než jednorožci), tak obyčejné diskety. Osobně jsem ještě neviděl stroj ve kterém by byla a to ani na jedné ze tří českých vysokých škol, kde vím, že mají (měli) stroje Indy, ani v zahraničí. Při mé návštěvě na univerzitě v Edinburghu jsem zvědavě nakukoval do otvorů pro diskety (vpravo vpředu), ale ve všech případech se odtud šklebil pevný disk nebo tam nebylo vůbec nic. Mimochodem, SCSI disketová mechanika ze starších SGI stanic (Indigo aj.) se do Indyho v žádném případě nevejde.
Samozřejmě je možné připojit externí CD-ROM, páskovou jednotku nebo disketovou mechaniku. Každá CD-ROM nebo CD-RW nemusí nutně fungovat, na Internetu jsou dokonce zmínky o modelech CD-RW, které sice mohou vypalovat (pomocí programu cdrecord), ale nelze z nich číst. Nejlepší je samozřejmě použít CD-ROM dodávanou SGI (což byly mechaniky vyráběné firmou Toshiba), ale tu mnoho stanic nemá (bývaly prý velmi drahé a proto si je uživatelé pořizovali v minimálním počtu).

SCSI řadič je velký citlivka. Nejen, že striktně vyžaduje aktivní terminátory všude, kde se jen dají umístit, ale je velmi citlivý na délku kabelů k externím zařízením (uvádí se, že celková maximální délka kabelu ke všem zařízením, kdy ještě trochu pracuje, je 2 - slovy dva - metry). Pokud však splníte jeho představy, tak pracuje naprosto spolehlivě.

Provozní vlastnosti

Indy je poměrně malý (pod 20" monitorem je ho skoro problém najít) a relativně tichý. Existují dvě varianty zdrojů - starší, u které trvale pracoval ventilátor (tyto zdroje se také vyznačují nižší spolehlivostí) a novější (značky Sony) - u těch je činnost ventilátoru řízena teplotním čidlem. U stanic s některými modely procesorů (R4600) dokonce ventilátor běží jen velmi výjimečně, protože produkují poměrně málo tepla, u jiných naopak téměř neustále (R4000, R4400).

Běh ventilátoru ve zdroji (jiný tam není) má pochopitelně vliv na hlučnost počítače, dalším zdrojem hluku je disk (disky). Ty jsou dokonce někdy slyšet více (při rozumných teplotách ventilátor stojí), protože jsou umístěny (při obvyklé poloze stanice pod monitorem) téměř u uživatele (vpravo vpředu). Jsou sice zakryty plechovým i plastovým krytem, ale podle modelu jsou více nebo méně slyšet. Nicméně celkový hluk stanice je nižší než u většiny PC (a to i starších, které ještě uvnitř neměly pět a více ventilátorů).

Nicméně start Indyho, zahájený znělkou (skoro jako z rádia) a následným roztočením SCSI disků (které připomíná spouštění motorů proudového letadla), je hlubokým zážitkem.

Další zvláštnosti zde nejsou - start trvá zhruba dvě až tři minuty (což je u klasických UNIXů běžné), po přihlášení uživatele ještě nastartuje pracovní plocha, což trvá několik sekund a pak už je možné normálně pracovat.

Takto starý počítač pochopitelně není tak rychlý jako poslední novinky výpočetní techniky, ale je mnohem rychlejší než by se mohlo zdát a v řadě činností není rozdíl v rychlosti oproti moderním strojům ani měřitelný. Někdy je to dáno jeho odlišnostmi od PC - standardním SCSI řadičem, způsobem připojení kamery, akcelerací grafické karty, jindy zkrátka větší výkon není třeba (psaní a úpravy textu aj.). Proto je možné bez problémů pracovat s textovými editory (připravovat texty pro TeX, programovat, tvořit HTML stránky), prohlížet TeXové DVI soubory, vytvářet 2D grafiku (pokud si pod tím ovšem představujete používání nějakých šílených filtrů v Gimpu, tak to už pomalejší je), pracovat ve 3D (Blender, různé CAD a FEM programy, VRML), brouzdat po Internetu (pomocí Netscape nebo Links), vyřizovat poštu, přehrávat hudbu (z CD i z hudebních souborů) a podobně. Mimo to může současně být používán jako WWW nebo FTP server.

Předchozí odstavec vznikl před delší dobou (více než dva roky) a dalo by se čekat, že dnes (2005) už na tom trvat nebudu, ale není tomu tak. Postupně jsem doma přešel výhradně na používání Indyho (této konfigurace, tedy ne sice nejslabšího, ale také rozhodně ne nejvýkonnějšího) a jakékoli pokusy přejít na něco jiného (např. rychlejšího) skončily zcela neúspěšně. Ono se na komfortu používání dost podílí i to, že všechna pomalá zařízení jsou na SCSI, takže se nezastavuje při čtení ze Zip nebo CD-ROM mechaniky, a také to, že se nepoblinkává při přetížení a pořád zůstává ovladatelný a celkově se chová lépe než i mnohem rychlejší PC. Což je na druhou stranu nepříjemné, protože v práci mě teď hrozně vytáčí, když PC s procesorem s frekvencí v řádu jednotek GHz reaguje pomaleji než deset let starý domácí počítač.

Dostupné programy

Následuje jen stručný (velmi neúplný) výčet se systémem dodávaných nebo volně šiřitelných programů (programy, které by se musely zakoupit, neuvádím, ale také jich existuje celkem dost, např. Maya, ANSYS, Fluent, Matlab, překladače MIPSpro,...):

Indy - desktop
  • Textové a programátorské editory: NEdit, Vim, vi, Emacs, GRASP, joe,...
  • Tvorba HTML: Cosmo Create (jen HTML 3.2), Bluefish,..
  • 2D vektorová grafika: XFig, Tgif,...
  • 2D rastrová grafika: Gimp, Cinepaint (dříve FilmGimp), Pegamento,...
  • 3D grafika: Blender, Showcase, SGI Inventor, Ayam3D, BRL-CAD,...
  • Hry: Doom, Flight (jednoduchý letecký simulátor), BzFlag, Battalion,...
  • Přehrávače audia a videa - systémové (MediaPlayer, CDplayer, DATplayer) a XMMS, GQmpeg, mpg123, amp, IrixDivX, QtViewer, MPlayer, RealPlayer,...
  • Editace audia a videa - spousta nástrojů je dodávána se systémem,
  • Prohlížeče PDF a PS souborů: Acrobat Reader, XPDF, MGV, GhostView, Adobe ViewPS,...
  • WWW prohlížeče: Netscape 4.x, Links (textová i grafická verze), w3m, Skipstone, Mozilla (ta už je dost pomalá, nicméně se dá používat),...
  • Elektronická pošta: Sylpheed, Netscape Mail, Mozilla Mail, Mutt, Pine,...
  • Tvorba dokumentů: TeX, Abiword, Showcase, OpenOffice (jen pro stroje s procesorem R5000)...
  • Programování - překladače: gcc (C, C++, Fortran,...), Perl, Python,..., vizuální nástroje: Glade, DDD,...
  • Matematika: bc, gnuplot, R, Octave (jen pro stroje s procesorem R5000 nebo lepším),...
  • Jiné: PyMol (vizualizace molekul), XEphem (astronomický program), Antiword (převod souborů produkovaných jedním divným editorem na lidsky čitelný text),...

Zvláštnosti

Indy má spoustu vlastností, které nejsou úplně obvyklé a mohly by někoho zaskočit. Například pracuje jen s monitory, které podporují synchronizaci po zelené (sync on green). Tuto schopnost mají většinou jen některé dražší monitory (Hyundai F910, ADI Microscan 5G, EIZO F57, většina SONY...). V případě LCD je třeba si dát pozor, protože i modely, které synchronizaci po zelené prokazatelně umí, nemusí fungovat, protože si nerozumí s 13W3-VGA adaptérem (který je nutný, abyste tam ten monitor vůbec mohli připojit). To je problém například některých LCD firmy LG, ale třeba i ViewSonic VP171 má často problémy se ,,chytit'' (ale u toho se to dá obejít několikerou změnou obnovovací frekvence, pokud to ovšem dokážete udělat poslepu).
Grafická karta má omezený počet podporovaných rozlišení (v zásadě na 1280x1024 a 1024x768), ale u pracovní stanice snad nikdo soudný nebude používat nic menšího než 1280x1024.

Kamera (IndyCam) se připojuje pomocí speciálního nestandardního konektoru. Vzhledem k době vzniku je to pochopitelné, tehdy ještě nikdo netušil, že jednou bude nějaké USB nebo FireWire (ani jedno z těchto rozhraní tedy Indy nemá). Zvolené řešení má naopak určité výhody - obraz z kamery (a také z integrovaného vstupu videa) je zobrazován nejkratší možnou cestou (pomocí přímého přístupu do paměti - Direct Memory Access), do této činnosti tedy není příliš zapojován procesor, a proto je možné vidět plynulé video na jakékoli konfiguraci Indyho (i s nejslabším procesorem).

Vypínání - systém je možné korektně ukončit (bez ztráty dat) přímo stiskem vypínače. A naopak, ukončením operačního systému můžete také vypnout počítač (pokud to chcete). Dnes už nejde o nic zvláštního, ale v roce 1993 to zrovna obvyklé nebylo.

Práce s CD-ROM je vcelku jednoduchá - připojená (externí) mechanika je automaticky detekována a na ploše se objeví ikonka zařízení. Po vložení CD je provedena (mimochodem hodně spolehlivá) detekce vloženého média a podle stavu se změní ikonka (je jiná pro datové a pro hudební CD). Poklepáním na ikonku se buď otevře okno se soubory nebo se spustí CD přehrávač (na rozdíl od jednoho nejmenovaného ,,systému", který ten přehrávač občas pouští i na datová CD). Cdrom se automaticky připojuje do adresáře ,,/CDROM'' (nebo ,,/CDROM2'', máte-li dvě) a vysunout a odpojit se dá příkazem ,,eject''.
Trochu mě překvapilo, že tam není žádný audiokabel (samozřejmě ho můžete použít, pokud chcete), všechny informace (i hudba) tečou přes SCSI.

Přídavné karty - nelze použít nic ze světa PC. Stanice SGI používají propietární rozhraní (navíc u jednotlivých generací často odlišné), Indy používá GIO32 karty. Karet tedy neexistuje příliš mnoho (Galileo pro kompresi videa, IndyVideo pro výstup videosignálu, 100 Mbit síťová karta a další, ještě speciálnější), což má tu výhodu, že zpravidla nejsou problémy s jejich ovladači. Nevýhodou je velmi vysoká cena, protože karty se vyráběly v poměrně malých sériích (viz třeba opencae.cz, sekce ,,dovybavení", nedoporučuji slabším povahám). Procesory, grafické karty i celé stanice je možné spatřit například na unixshop.cz.

Klávesnice a myš je kupodivu standardní PS/2 (velmi se doporučuje používat třítlačítkovou myš, tak jako v každém jiném systému, který má grafické rozhraní X Window). Myši s kolečkem jsou podporovány od IRIXu verze 6.5.16, ale kolečko funguje převážně v ,,cizích'' aplikacích (všechno postavené na Gtk+, tedy Mozilla nebo Gimp, dále Links a podobně).

Závěr

Prakticky všechno, co je tu uvedeno, je možné vztáhnout i na Indigo2, jen s tím rozdílem, že Indigo2 má větší výběr lepších procesorů, více místa pro paměti a disky, větší výběr grafických karet a je mnohem větší, těžší a hlučnější. Novější stanice toho umí ještě více, lépe a rychleji.

Před časem jsem měl možnost s Indigem2 pracovat (šlo o I2 IMPACT s procesorem R4400/250) a, mám-li být upřímný, moc mě nenadchlo. Je sice pravda, že se rychlejší (ale ne zase nějak moc) a mnohem lepší pro 3D aplikace, ale při běžné práci dost vadí jeho vysoká hlučnost (uživatelé moderních PC by to asi jako problém neviděli, ale já už jsem si zvykl na tišší stroje). Nicméně se nadá popřít, že při většině operací se nadá poznat rozdíl v rychlosti I2 a PC s mnohem rychlejším procesorem Pentium III.

UNIX je registrovaná ochranná známka The Open Group v USA a dalších zemích. IRIX, SGI a SiliconGraphics jsou registrované ochranné známky společnosti SGI.
V textu se mohly vyskytnout i další názvy ochranných známek nebo registrovaných ochranných známek dalších vlastníků. Ty náleží příslušným vlastníkům.

Odkazy

Výrobci

Návody, technické informace

  • FutureTech Research - stránky s rozsáhlými popisy jednotlivých počítačů od SGI, výsledky srovnávacích testů atd. Asi nejlepší informační zdroj o SGI vůbec;
  • Gerhard Lenerz's SGI Stuff - podrobný a pečlivě zpracovaný přehled většiny SGI systémů (data, popisy, specifikace, katalogová čísla a obrázky);
  • SGI Zone - stránky s velkým množstvím informací, odkazů na dokumentaci a obrázků;
  • Alex's SiliconGraphics Systems Page - pěkná stránka (jedna - ale hodně dlouhá) se souhrnem vlastností (technický popis, zkušenosti - např. hlučnost, nejčastější závady, problémy,...) novějších pracovních stanic SGI (tj. Indigo, Indy, Indigo2, O2, Octane a Octane2 s malou odbočkou ke Crimsonu);
  • IndyTech - informace a návody k pracovní stanici SGI Indy;
  • Indigo Page - zrcadlo stránky o stanicích IRIS Indigo;
  • IrisIndigo.com - stránky o pracovní stanici SGI Indigo (mimochodem na ní ty stránky i běží).

Novinky, články, folklór

  • Nekochan.net - stránky nějakého šíleného Japonce (nebo co to je), ale jsou tam novinky o SGI, občas nějaké instalační balíčky různých programů aj. (je to asi nejživější server zabývající se SGI a IRIXem);

Programy

  • SGI Freeware - volně šiřitelné programy (pro IRIX) v instalačních balíčcích přímo od SGI;
  • ftp.mayn.de - FTP server se spoustou programů pro IRIX, včetně binárních balíčků pro starší verze (včetně 5.3);

Různé

  • Obsolyte - další stránky o starých počítačích (hlavně Suny, ale i SGI, DEC, NeXT, stránky běží na Sparc IPX s Apache). Stránka o Indym je tam samozřejmě také.