Jim's Linux News

Starší zprávy ...


30. června 1999

Namesys zveřejnili uvolnění nového filesystému reiserfs. Tento filesystém ukládá nejen meta-data, ale rovněž data jednotlivých souborů do B*-stromů (upravená varianta klasických B-stromů). Lepších výsledků dosahuje tento filesystém oproti nejčastěji používané ext2 zejména při práci s velkými soubory a s velmi malými soubory. Při práci s velmi malými soubory lze údajně čekat až řádové zrychlení.

V praxi používá reiserfs např. francouzský web search engine Ecila.

Zdrojový kód tohoto velice zajímavého filesystému lze získat na jejich domovské stránce s licencí GPL.


25. června 1999

Po téměř roku vývoje a vylepšování skupina Troll Tech oznámila novou verzi jejich knihovny Qt 2.0 - multiplatformní, objektově orientované knihovny určené pro vývojáře GUI aplikací. Vylepšení knihovny zahrnuje zejména podporu internacionalizace aplikací,  volitelná témata (vzhled a chování aplikací), unicode pro ne-evropské znakové sady a podpora zobrazování dat uložených v rich text formátu.

Zveřejněny jsou dva balíky s dvěmi různými licencemi:

Již delší dobu se spekuluje, že změna licence knihovny Qt může mít zásadní vliv na vývoj 'bitvy' KDE vs. GNOME. Právě omezená licence byla jedním z nejdůležitějších argumentů pro GNOME. No, uvidíme...


23. června 1999

Další vývojová verze kernelu na sebe nenechala dlouho čekat - je tady verze 2.3.8. Patch je opravdu malinká a obsahuje změny v kódu pro podporu SMP pro Alphy a zejména opravu chyb vyskytující se v kódu VFS a VM subsystému. Tentokrát už by se mělo jednat o stabilnější záležitost, opraveny byly mnohé chyby, např. problémy, které se vyskytovaly při práci s velkými soubory (většími než bylo dostupné RAM).

linux-2.3.8.tar.bz2
patch-2.3.8.bz2


21. června 1999

Nová verze kernelu vývojové řady 2.3.7 je na světě. Kromě výrazných změn v kódu pro architekturu arm a podpory NetWinderu, úprav v kódu pro podporu USB zařízení, jsou jistě nejzajímavější zásadní změny ve VFS a změny v kernel resource managementu.

To nejdůležitější z hlediska virtuálního filesystému je sjednocení page cache a buffer cache. Výhodou je nižší spotřeba paměti a zrychlení bufferových operací, protože se tak zabránilo některým zbytečným kopírováním bufferů. Dále kód obsluhující page cache nyní plně podporuje SMP. U SMP systémů by mohli uživatelé pocítit znatelné zrychlení při současných přístupech k souborům.

Těmto změnám ve VFS se ale musí přizpůsobit i kód jednotlivých filesystémů. Ty, které ještě přizpůsobeny nejsou, nelze vůbec zkompilovat, jako např. dosfs, minix, ntfs, hfs apod. Je to přece jenom lepší, než kdyby je zkompilovat šlo a vzápětí vám zničili disk pod rukama.

Linus upozorňuje, že přestože se nesetkal s žádnou fundamentální chybou, je třeba ještě hodně testovat a varuje před možnými ztrátami dat, pakliže tam ještě nějaká chyba je.

Zatím se ale podle prvních zkušeností zdá, že jde skutečně o nebezpečnou verzi pro vaše data.


18. června 1999

Novell konečně přestal dělat skupině Timpanogas Research Group problémy a tak je dlouho slibovaný filesystém FENRIS s GPL licencí k dispozici.

FENRIS je implementace Netwarovského filesystému na Linuxu. Jeho přednostmi by měly být zejména podpora SMP, kompatibilita s formátem dat filesystémů Netware 386, 4.x a 5.0, implementace portabilní i na jiné platformy (NT). Nechybí ani vlastnosti původního netwarovského filesystému jako jsou dynamická redirekce dat, mirroring (zatím jen jeho detekce), subalokace a další.

Administrátorům sítí se nyní naskýtá zajímavá možnost porovnávání výkonu Netwaru a Linuxu. Neměl by být problém pustit benchmarky nejdřív v prostředí Netwaru, později přebootovat do Linuxu, pustit je znovu a porovnat.

První vypuštěná verze FENRISu 1.4.1 má ještě dost problémů a je třeba na tom udělat ještě hodně práce:

  1. Není implementovaná provázanost s buffer cache, což ubírá na FENRISu na výkonu.
  2. SMP zamykání je zatím implementováno pomocí sleep zámků. Přestože bude dosaženo plného SMP paralelismu, výkon nebude tak dobrý jako pomocí spin zámků. Autoři tvrdí, že to časem předělají, teď že je ale důležité používat sleep zámky, aby šly dobře vysledovat všechny možné chyby.
  3. Kvůli problémům s překladačem nefunguje vytváření symbolických linků, hard linků a device souborů.
  4. Občas se zkomolí některá jména souborů, když se svazek namountuje znovu pod Netwarem. Novellovské NLMko vrepair si s těmito zkomolenými jmény ale údajně lehce poradí.
  5. Ještě není dokončená implementace jejich RapidFATky. Měla by to být obdoba TurboFAT známého z Netwaru, která by čtení a zápis na disk až několikrát urychlila.
  6. V této verzi ještě není implementována funkce Shadow - možnost obnovení již smazaných souborů. (obdoba salvage z Netwaru)
  7. Chybí plná podpora mirroringu a komprese dat.

Na dokončení implementace tohoto filesystému skupina TRG pilně pracuje. Jestli se FENRIS osvědčí jako spolehlivý a stabilní, bude pravděpodobně až do zveřejnění XFS jedním z nejzajímavějších filesystémů běžících pod Linuxem.

Zdrojáky si lze stáhnout z jejich FTP serveru.


15. června 1999

Přestože se slibovala ještě další verze v řadě stabilních kernelů 2.0.x, zdá se že poslední verzí již zůstane verze 2.0.37, která napravuje zejména mnohé chyby v kódu kernelu předchozí verze, které ho umožňovaly vzdáleně 'sestřelit'. Kernel 2.0.37 by měl být v současné době jedním z nejstabilnějších a nejspolehlivějších.


14. června 1999

Nová verze řady stabilních kernelů 2.2.10 je k dispozici. Přidány byly pouze ovladače pro síťovou kartu SKnet MCA, pro rádiovou kartu ADS Cadet AM/FM Radio Tuner Card, IrDA karty Parallax Litelink, SMC IrCC, Toshiba OBOE FIR Chipsets a ovladač pro Auroru. Zbytek jsou úpravy již existujícího kódu. Jedná se o změny v kódu architektur (Alpha, i386, Sparc64), ve SCSI driveru pro AIC7xxx, v kódu implementace TCP, v IrDA subsystému a v kódu některých filesystémů (ext2, ncpfs, smbfs). Je rovněž zahrnuta oprava kódu, který způsoboval kolaps systému při zpracovávání špatných ICMP paketů.


10. června 1999

Když se nedávno objevili spekulace, že celé to divadlo okolo serveru LinuxHQ vzniklo ve chvíli, kdy vlastníkovi domény linuxhq.com došlo, že server už je natolik oblíbený, že je ta pravá doba doménu prodat se slušným ziskem, nechtělo se mi tomu moc věřit. Ale skutečně. Doména linuxhq.com byla prodána Michaelu McLaganovi, který vlastní např. již doménu linux.org.


10. června 1999

Vyloupla se nám nová verze vývojového kernelu 2.3.6. Nově je do kernelu přidán I2O subsystém, USB Printer a USB SCSI podpora, dva ovladače pro síťové karty (Cyclades Cyclom X Multiprotocol WAN link driver, SKNET MCA-based card), ovladač pro IrDA SMC karty. Hlavní změny jsou potom v kódu pro jednotlivé architektury (i386, PowerPC, Sparc, Sparc64), v implementaci IPC, v síťování, v IrDA subsystému a v NFS (cachování, cookies).


7. června 1999

Server LinuxHQ je opět v provozu.

V čem vlastně spočívala kausa LinuxHQ? Původním vlastníkem domény linuxhq.com je Mark Evans, který stránky serveru LinuxHQ vybudoval a nějakou dobu se o ně staral. Nicméně poslední dva roky se o tyto stránky přestal starat a v této práci po celé tyto dva roky pokračoval Jim Pick. Markovi se to ale zřejmě definitivně přestalo líbit a proto Jimovi práci 'zatrhnul'. Mark své stanovisko v ohlášení 'nového' LinuxHQ vysvětluje tak, že mu záleží na kvalitě stránek na tomto serveru. Jim Pick má nyní zaregistrovanou doménu kernelnotes.org, na které byly v posledních dnech stránky starého LinuxHQ k dispozici, a kde by chtěl v budoucnu navázat na svojí předešlou práci.

Existují tedy dva projekty LinuxHQ. Jedna z věcí, která mě hned na serveru LinuxHQ praštila do očí, byla změna licence. Původní stránky byly publikovány s licencí GPL, copyright byl na projekt LinuxHQ. Nynější nové stránky měly hned zezačátku uveden copyright skupiny ECS a ne-GPL licenci. Ale zřejmě se ozvala vlna protestů, protože netrvalo dlouho a večer byla již licence změněna opět na GPL.

No, co dodat? Uvidíme, který z těchto dvou projektů bude v budoucnu 'kvalitnější'...

Upozornění: Předchozí odstavce popisující kauzu LinuxHQ jsou mým názorem a mohou se lišit od skutečnosti díky neúplným informacím. Samozřejmě je možné, že v ní hráli roli i nějaké vedlejší, třebas osobní záležitosti, o kterých nic nevím.


3. června 1999

Nový vývojový kernel verze 2.3.5 je k dispozici. Tato verze na rozdíl od předchozí příliš změn nezaznamenala. Jsou zde jen drobné úpravy v kódu VFS, ncpfs, nfs, smbfs, v memory managementu a v síťování. Důležité je, že je zahrnuta patch opravující chybu umožňující již zmiňované DoS útoky.

Mám dojem, že když nějaký aktivní kernelový hacker změní svoji emailovou adresu, vyjde nová verze jádra, resp. patch, která bude obsahovat jen a jen úpravy hlaviček zdrojových souborů, kde jsou uváděny odkazy na autory. Člověk se musí smát, když vidí, jakou slušnou část této poslední patche tvoří opravy původní adresy Alana Coxe na jeho novou alan@redhat.com ...


2. června 1999

Alan Cox zveřejnil, jak opravit chybu v kódu všech kernelů řady 2.2.x, která umožňovala DoS (Denial of Service) útoky. Když se na daný stroj běžící na tomto systému posílalo velké množství jistých ICMP paketů, způsobovalo to (mezi hackery oblíbený výraz) kernel panic. Chcete-li si chybu odstranit ručně, stačí odstranit volání "kfree_skb(skb);", v kernelu 2.2.9 to lze najít na 455-ém řádku v souboru linux/net/ipv4/ip_options.c. Nechce-li se vám inkriminované místo ve zdrojáku hledat, můžete použít patch.


1. června 1999

Kernel vývojové verze 2.3.4 je na světě. Hlavními přírůstky jsou výrazné změny v ISDN, USB a IrDA driverech, dále podpora DECnetu a změny v kódu pro architektury PowerPC, Sparc a Sparc64.


25. května 1999

Firma Silicon Graphics tvrdí, že dá k dispozici zdrojový kód jejich slavného filesystému XFS (používaného v systémech IRIX) vyznačujícího se velice dobrou rychlostí I/O operací a zároveň kvalitním zotavováním z chyb. Šéfové SGI připouští, že zdrojový kód tohoto filesystému bude zveřejněn jako Open Source koncem léta tohoto roku. Údajně se ještě čeká na odstranění nějakých limitujících faktorů v současných kernelech.

Pakliže se firma SGI opravdu jenom nechvástá a skutečně uvolní zdrojáky XFS použitelné v Linuxu, máme se na co těšit.

Čím se vyznačuje XFS:

  1. Na systémech podporující 64-bitové adresování zvládá soubory o velikosti 9 miliónů TB a filesystém o celkové velikosti 18 miliónů TB.
  2. Je to žurnálový filesystém. To znamená, že zapisuje záznamy o všech změnách na inodech, adresářích, či bitmapách na disk ještě před provedením vlastních změn. V případě nějaké poruchy, nějakého problému, je možné se velice účinně zotavit z chyb pomocí těchto logů.
  3. K alokaci místa na disku implementuje space managera, pro práci s adresáři namespace managera. Obojí používá indexování pomocí b-stromů, které tyto operace znatelně urychluje.
  4. Inody jsou vytvářeny dle potřeby, není pro ně vyhrazena nějaká speciální část disku. Umisťují se co nejblíže souborům či adresářům, ke kterým se vztahují. Velice malé soubory (symbolické linky či některé adresáře) jsou ukládány dokonce jen jako součást těchto inodů. Velké adresáře opět používají indexování pomocí b-stromů.

Jediné mínus zatím vidím snad akorát v tom, že XFS zatím nepodporuje quoty.


22. května 1999

Slackware ožil. Tato nejstarší distribuce Linuxu, která nabízí velice bezpečný a stabilní systém jak na doma, tak do kanceláře, již nějakou dobu na sebe moc neupozorňovala. Až zase teď...

Nový Slackware 4.0 běží na kernelech 2.2.x, defaultní prostředí je KDE. Uživatelé prostředí GNOME ale nejsou ošizeni - lze ho nalézt v /contrib adresáři. Ti, kdož zatím nedůvěřují kernelům řady 2.2.x, mohou v klidu používat Slackware 3.9. Tato distribuce je totožná se 4.0, liší se pouze v tom, že je zkompilovaná pro kernel 2.0.37pre10.


17. května 1999

Vyšel kernel verze 2.3.3. Nová vývojová řada začala slušnou rychlostí.


15. května 1999

Vyšel kernel verze 2.3.2.


14. května 1999

Vyšel nový kernel 2.2.9. Rozsah patche je tak malý, že spousta lidí považuje tuto verzi jen za jakousi pre-patch. Alan Cox ale potvrdil, že v předchozí verzi 2.2.8 docházelo k deadlocku v kódu filesystému a že tam byl objeven exploit v síťování. Takže tedy hlavně asi z bezpečnostních důvodů by měli zejména uživatelé Oraclu rychle upgradovat.

Rovněž se objevil na FTP serverech i nový vývojový kernel 2.3.1. To se nám zase jednou s kernelama roztrh pytel...


13. května 1999

Není to tak dlouho, co byla oznámena Caldera OpenLinux 2.2. Jestli jste to byli i Vy, kdož si nainstaloval tuto distribuci a použili jste k tomu instalační program LISA, vězte, že vám zůstal po instalaci jeden privilegovaný účet bez hesla. Asi by bylo dobrý pospíšit si k svému stroji a tento účet zakázat. Podrobnosti naleznete zde.


13. května 1999

Také v souvislosti se různými srovnávacími testy výkonnosti jednotlivých operačních systémů a webových serverů se ozývá čím dál tím víc hlasitějších připomínek, že Apache má při velkém zatížení problémy s výkonností.

Tento problém se vžil pod názvem The problem of thundering herds. Představte si, že máte velké množství procesů, které čekají na nějakou událost, např. na příchozí spojení klienta s webovským serverem. Tato událost by šla obsloužit jedním z čekajících procesů. Místo toho se ale probudí procesy všechny a jejich postupné přeplánovávání a opětovná uspávání se již na výkonu systému celkem projeví. Phillip Ezolt publikoval profiling, který tvrdí, že právě tento zbytečný overhead mu sežral 18% systémového času.

A řešení? Zásah do kernelu. Linus je nakloněn k variantě, kdy by se každý proces mohl označit flagem 'wake one'. Když potom dojde k události a systém prochází čekající procesy, probudí jen jeden z nich s flagem 'wake one'.

Doufejme, že se tato patch v nových kernelech brzy objeví. Zajímá-li vás vývoj v této oblasti, zde se dozvíte více.


12. května 1999

Nový kernel stabilní řady 2.2.8 je na světě.

Kromě změn kódu týkajících se jednotlivých architektur (m68k, MIPS, PowerPC, Macintosh, SPARC, SPARC64), optimalizace plánování, úprav různých SCSI driverů, doznal změn i kód týkající se filesystému, zejména pak ohledně VFS, quot (nebo jak se to správně píše česky), ext2, NFS a obsluhy bufferů filesystému. Bufferování bylo přepsáno tak, že je nyní možné vypustit z init skriptů startování démona update (bdflush) pro ukládání 'dirty' bufferů na disk.

Zároveň se nastartovala nová vývojová řada kernelů 2.3.x. První z nich 2.3.0 je totožný s verzí 2.2.8.


11. května 1999

Server Underground.cz zdá se je už opět v plném provozu, patrně za jiných podmínek (změna providera apod.). Doporučuju ho každému, kdo má zájem dozvědět se víc o bezpečnosti Linuxu a také každému, kdo se zajímá o pohled na 'kosočtvercovou' aféru posledních dní z jiného úhlu než od dnes již nechvalně proslulého novináře Daniela Dočekala ze Světa Namodro.


5. května 1999

Chcete si nakonfigurovat Linux, aby vám šlapal jak nejlépe dovede? Před několika dny vznikly webové stránky, které se specializují právě na optimalizaci výkonu systému. Je tam možné najít tipy pro konfiguraci jak vlastního systému, tak i jednotlivých programů jako třeba Apache, Sendmail, Samba apod. Autoři těchto stránek se netají tím, že na jejich vznik měl zásadní vliv výsledek testu firmy Mindcraft, která tvrdila, že Linux je 3.5x pomalejší než Windows NT. Firma Mindcraft totiž údajně nebyla schopna na internetu nalézt návod, jak si vlastně Linux nakonfigurovat k co nejlepšímu výkonu. Že je to asi pravda, dokazují i jiné srovnávací testy.


4. května 1999

Nová verze velice progresívní distribuce SuSE 6.1 byla oficiálně oznámena. Touto verzí překročila distribuce SuSE magickou hranici 1000 softwarových balíku, které jsou její součástí.

Čím se může SuSE 6.1 pochlubit:


3. května 1999

K Desktop Environment 1.1.1

Od předchozí verze 1.1 nejsou v nové verzi žádné výrazné změny. Tým KDE se dal slyšet, že jde hlavně o stabilnější verzi. Přesto tuto verzi ještě tentýž den stáhli s tím, že je stále co dodělávat.


[ Linux News ] [ Linux FAQ ] [ Linux Links ] [ Userfs ]

Poslední úpravy (c) Jan Jirmásek , 12. července 1999