Operační systém Linux - 9. část: Aplikace
Linux v aplikacích
Na další stranuNávrat na titulní stranuVyhledávání informacíNa další stranu

V minulém článku jsme se po dlouhém čase naposledy zabývali operačním systémem jako takovým. Ode dneška bude následovat série článků věnovaná aplikacím, které je možné spouštět z prostředí Linuxu. Sebelepší operační systém je na nic, když pro něj neexistují kvalitní aplikace. Těch je pro Linux naštěstí dostatek, o čemž by vás měl přesvědčit tento článek. Většině aplikací, o nichž se teď jen zmíníme, se budeme podrobněji věnovat v následujících číslech.

Abychom se od počátku příliš nevzdálili operačnímu systému, podíváme se nejdříve na správce souborů. Odborníci sice nedají dopustit na ovládání systémů typu Unix z příkazové řádky, ale lidé, kteří se rozhodli přejít na Linux z uživatelsky přítulnějších systémů, určitě přivítají nástroje méně náročné na paměť (uživatele) a rychlost psaní na klávesnici. Ostatně, když už má někdo vedle počítače myš, proč by ji nevyužil?

Midnight Commander (MC)
Slovo Commander určitě mnohým z vás už napovědělo, o co půjde. Správce souborů se dvěma panely, zobrazujícími obsah adresáře, zná snad každý uživatel MS-DOS. MC přidává práci se soubory na vzdálených počítačích pomocí protokolu ftp. Roztržití uživa- telé jistě uvítají i podporu undelete pro ext2fs. Vzhledem k tomu, že pracuje v textovém režimu, hodí se i pro počítače s malou operační pamětí.

K Desktop Environment (KDE)
Už jsme se o něm zmiňovali a ještě se k němu vrátíme. Samotné KDE je vlastně window manager, který aplikacím poskytuje vlastní API s podporou drag and drop, a dá se konfigurovat pomocí menu, což nebylo až dosud zvykem. Všechny programy psané pro X Window budou fungovat normálně, ale jenom ty, které používají KDE API, mohou využít všechny nové vlastnosti. Součástí distribuce KDE je i správce souborů podobný Finderu (Mac) nebo Exploreru (Win95), který umí interpretovat HTML 3.2. Vzhledem k tomu, že dokumentace bývá často k dispozici právě v HTML, je to docela milá vlastnost. KDE spolu s Control Panelem z distribuce RedHat dokážou před běžným uživatelem skrýt tisíce konfiguračních souborů za grafické uživatelské rozhraní.

Office
Dnes, kdy většina počítačů slouží k produkování tištěných dokumentů, bude jistě každý požadovat dobrý textový editor nebo balík typu office.

WordPerfect 6.7. Radost z toho, že velice kvalitní textový editor je k dispozici pro Linux, může zkazit snad jen jeho cena kolem 150 USD. Neliší se tolik od ceny textových editorů pro jiné operační systémy, ale v porovnání s cenou Linuxu... Je součástí různých komerčních balíků, dá se ale koupit i samostatně. Funkčně je shodný se svou windowsovskou verzí. Máte-li zájem, můžete si jej 15 dní zdarma vyzkoušet.

StarrOffice. Výrobek německé firmy, která jej poskytla pro volné použití na Linuxu. Funkčně odpovídá tomu, co si představíte pod pojmem office, tedy textový editor, spreadsheet, grafický program atd. StarrOffice se podařilo úspěšně počeštit.

LyX. Je zajímavým pokusem o smíření ohně a vody. Jde o WYSIWYG nadstavbu nad sázecí systém LaTeX. Příznivci TeXu jsou většinou velkými odpůrci WYSIWYG programů. Na druhou stranu texovské začátky bývají dost těžké. LyX se tváří jako normální editor. Umožňuje nastavovat fonty, upravovat formátování stránky a dokonce i zadávat matematické vzorce. Výsledek ukládá v podobě TEX souborů, takže je možné je různě upravovat, vylepšovat a přidávat formátování, které LyX neumí.

Emacs. Není to jenom editor, Emacs je - všechno. Tak zní jeho definice z úst skalních uživatelů. Jeho důležitou vlastností je, že se dá programovat v jazyce Emacs Lisp. I když má menu, všechny jeho funkce se tam stejně nevejdou, a tak se každý musí naučit spoustu klávesových zkratek. Uživatelům Emacsu se zaručeně na klávesnici ze všeho nedříve rozbije Control nebo Alt. Kdo se dokáže přenést přes počáteční potíže, může z Emacsu spouštět jiné programy, kompilovat a ladit programy, psát TeX, HTML, číst poštu a news, prohlížet HTML stránky, hrát hry, psát články o Linuxu... Před několika lety se od hlavní větve oddělil Nemacs (Nihongo Emacs), později přejmenovaný na Mule (Multilingual Emacs), aby ve dvacáté verzi opět splynul s Emacsem. Díky tomu se dají v jednom souboru kombinovat libovolné jazyky. Na rozšíření Mule je také v současné době založena podpora češtiny.

Výpočty
Někteří podivíni používají počítač i k počítání. Pro ně je k dispozici celá řada programů.

Spreadsheet. Mezi tabulkovými programy vede Wingz, program, který byl velice úspěšný na platformě Macintosh. Kromě toho, že umí počítat tabulky, poradí si i s grafickým znázorňováním výsledků v podobě 2D a 3D grafů, dají se v něm programovat celé aplikace, má možnost přístupu do databází pomocí SQL.

wingz
Wingz - tabulky, grafy, obrázky.

Další z možností je macroCalc - program kompatibilní s Lotusem 1-2-3. Má C API, rozumí Lotusu WKS a ovládá práci s dBase soubory. Jeho komerčních verzí pro jiné Unixy se prodaly tisíce instalací.

Vědecké výpočty
Pro vědecké výpočty si můžete koupit doslova hvězdy v této oblasti: Maple V, Mathematicu, Khoros a MatLab. Nechce-li se vám platit, zkuste třeba Octave, program kompatibilní s MatLabem. Vzhledem k tomu, že vědecká pracoviště bývají vybavena pracovními stanicemi s Unixem, nakonec se vždy podaří přeložit daný program i pro Linux. V poslední době dokonce programy psané přímo pro Linux přibývají.

Databáze
K dispozici je několik kvalitních databázových programů, ať už linuxových verzí známých databází, nebo volně šiřitelných databází, jako jsou MySQL či PostgreSQL. Obvykle nechybí API pro C/C++ a Javu a některý ze skriptovacích jazyků, jako je Perl či Python.

MySQL implementuje podmnožinu SQL příkazů a autoři o ní tvrdí, že ji vyzkoušeli na databázi s 50 miliony položek. Platí se za ni, jen když ji chcete distribuovat se svým vlastním produktem.

PostgreSQL vychází z univerzitního projektu Ingres, je volně šiřitelná, má rozhraní pro WWW a často ji používají tvůrci databází přístupných po internetu.

Nevěříte-li databázovým serverům, za které nezaplatíte desetitisíce, zkuste to s Oraclem for SCO. Díky tomu, že SCO běží také na i386, je možné spouštět programy pomocí SCO knihoven i na Linuxu.

Internet
Asi před rokem jsem viděl statistiku operačních systémů používaných pro internetové servery. Linux si vedl velice dobře, myslím, že kolem 10 % serverů bylo založeno na Linuxu. Neodvažuji se odhadnout, jaký podíl to bude dnes, ale vzhledem k velkému přírůstku zejména komerčních serverů může být menší. Nicméně je jisté, že jako server v prostředí internetu se Linux osvědčil.

Server
Dnes je bezpochyby nejpopulárnější službou na internetu WWW. K jejímu provozování je třeba http server. Jeden z nejznámějších - Apache - je volně šiřitelný a podle jeho autorů (kteří citují oficiální průzkum firmy Netcraft) jej používá asi 50 % všech serverů. Mezi jeho přednosti patří rychlost, jednoduchost a modularita, díky níž například není problém dynamicky měnit kódování češtiny.

Další služby, jako je ftp, mail nebo news, také nečiní Linuxu žádné potíže. V lokální síti se asi nejvíce uplatní NFS server při sdílení diskového prostoru nebo možnost sdílení tiskáren. Všechny služby se realizují pomocí démonů, kteří jsou součástí běžných distribucí Linuxu.

Klient Ne každý, kdo se připojuje k internetu, si hned musí budovat vlastni server. Využívání služeb internetu umožňují odpovídající klientské programy.

Pro práci s elektronickou poštou to mohou být například pine nebo elm. Ftp přístup zvládne buď obyčejný ftp klient, nebo třeba mc.

K prohlížení internetových stránek se dá použít i textový Lynx, pro prostředí X Window pak existuje mnoho různých klientských programů například produkty Arena, Amaya nebo Mosaic.

Není nutné si pro každou službu pořizovat zvlášní klient. Dá se použít třeba Netscape Communicator, který zvládne mail, ftp, WWW i news. To samé umí v textovém režimu také Emacs.

Grafika
Mezi programy pro práci s grafikou vysoko vyčnívá Gimp, program inspirovaný Adobe Photoshopem. Zatím je ve verzi 0.99.x, čímž autoři naznačují, že ještě není úplně ve formě, což se projevuje občasnými pády programu. Jeho spolehlivost se ale za poslední půlrok hodně zlepšila a dá se používat pro běžnou práci. Filozofie Gimpu je velice otevřená. Skoro všechny funkce jsou realizovány ve formě plug-in modulů. Plug-in API je samozřejmě k dispozici každému, kdo chce rozšířit funkce Gimpu. Jednodušší efekty se dají realizovat pomocí vestavěných funkcí díky Script-fu. Skriptovacím jazykem je scheme - odvozenina Lispu. K současné verzi 0.99.18 existuje mnoho různých nástrojů, štětců a filtrů, s nimiž se dají vytvářet působivé obrázky. V rámci projektu Gimp vznikla jako náhrada za komerční Motif grafická knihovna gtk, kterou už používají i další programy. Zatím trochu chybí podpora vstupních zařízení citlivých na tlak. Verze gtk s podporou tabletů Wacom existuje už alespoň v alfa verzi, takže to vypadá nadějně.

Gimp
Grafický editor Gimp.

Český Linux
Uživatelé Linuxu v Čechách mají možnost získávat informace o používání Linuxu a aplikací pro něj díky projektu LINUX-CZ. Jeho cílem je vytvořit originální českou dokumentaci, která by pomohla začátečníkům s přechodem na Linux.

Novinky ze světa Linuxu přinášejí každý měsíc Linuxové noviny. Jsou šířeny elektronicky ve formátu PDF.

Projekt Linux pro slepé od firmy Brailcom vychází z projektu Blinux. Jeho cílem je zpřístupnit používání Linuxu nevidomým uživatelům.

Kontakty na Webu:
LINUX-CZ: http://linux-cz.inecnet.cz
Linuxové noviny: http://www.freesoft.cz/noviny/
BlinuxCZ: http://www.brailcom.cz/blinux/
Seznam aplikaci pro Linux: http://www.xnet.com/~blatura/linapps.shtml

DOS a Windows
V případě, že se vám Linux líbí, ale máte několik aplikací pro DOS nebo Windows 3.1, bez nichž se nemůžete obejít, stále ještě není vše ztraceno. Můžete vyzkoušet emulátory DOSEMU nebo Wine, případně si zakoupit WABI pro Linux od Caldery. "Správně" napsané programy budou fungovat.

Co příště
Doufám, že vás dnešní - prozatím jen velmi stručný - výběr zajímavých linuxových aplikací přesvědčil, že Linux není jen operační systém na hraní a že je možné jej použít pro náročné úkoly. Příště už se budeme věnovat podrobně jedné z dnes jmenovaných aplikací - nechte se překvapit.

Lukáš Mikšíček

Extrémní Linux
Operační systém Linux je zajímavý už jen způsobem svého vzniku. Zajímavý by byl i výčet platforem, na kterých Linux funguje. V tomto článku se však budeme věnovat třem konkrétním projektům, které Linux využívají.

Titanic

Titanic
Farma 160 pracovních stanic
ve studiu Digital Domain.
Trikové scény zatím nedražšího filmu všech dob vznikaly, jak je dnes už zvykem, částečně také v počítačích. Ve studiu Digital Domain probíhal finální rendering scén v kvalitě odpovídající filmovému zpracování na 160 pracovních stanicích firmy Carrera Computers s procesory Digital Alpha. Při výběru operačního systému tvůrci filmu zvažovali Windows NT, Digital Unix (kolik asi stojí 105 licencí?) a Linux. Nakonec se rozhodli pro Linux mimo jiné také proto, že byly k dispozici zdrojové texty a bylo tak možné upravovat operační systém podle potřeb aplikací. V konečné konfiguraci běžel Linux na 105 počítačích a na 55 byly Windows NT. Všechny počítače spojoval 100Mb Ethernet a všechny byly přes přepínač připojeny k jedinému monitoru s klávesnicí a myší. Díky dobře napsanému instalačnímu skriptu nebylo třeba zdlouhavě instalovat operační systém na každý počítač zvlášť a celá sestava byla zapojena a plně funkční za pouhé dva týdny. Celkem bylo spočítáno přes 300 000 filmových políček a počítače přitom většinou běžely nepřetržitě déle než měsíc.

I když se nakonec ukázalo, že jádro Linuxu bylo nutné upravovat, výsledek je naprosto dokonalý. To, že osud filmu za stovky milionů dolarů byl svěřen Linuxu, svědčí o jeho spolehlivosti a schopnostech komerčního nasazení v náročných podmínkách.

Space Shuttle
Ano, Linux se dostal už i do vesmíru. Zatím jako operační systém pro řízení jednoho experimentu. Při letu STS-83 byl na palubě prováděn experiment zabývající se růstem rostlin v mikrogravitaci. Jako řídicí počítač, který se staral o zabezpečení životních podmínek rostlin a předávání naměřených dat na Zem, sloužil počítač Ampro CoreModule 4DXi s operačním systémem Debian Linux 1.3. Vzhledem k vysoké spotřebě energie pevných disků byl použit FlashEPROM "solid-state disk". Celková spotřeba nepřesahovala 10 W.

PalmPilotLinux

PalmPilot
Linux do kapsy.
Linux už dlouho funguje také na procesorech řady Motorola 68xxx. Cílem projektu microcontroller Linux je přenést jádro 2.0 na systémy bez jednotky správy paměti (MMU).

Vzhledem k tomu, že PDA PalmPilot firmy 3Com používá procesor Motorola DragonBall s jádrem 68000, rozhodli se autoři projektu zkusit přenést Linux na tento počítač. Zatím funguje jen jádro a všechno je, jak sami autoři říkají, v pre-alfa fázi. Takže se na PalmPilotLinux můžeme zatím jenom těšit. Vzhledem k tomu, že pro instalaci Linuxu je potřebná paměťová karta s 3 MB RAM a 1 MB EEPROM od firmy TRG, nebude možné Linux používat na všech PalmPilotech. Ale není to hezká představa - Linux na počítači s hmotností sotva dvacet deka?


Na další stranuNávrat na titulní stranuVyhledávání informacíNa další stranu
Copyright Vogel Publishing s.r.o. 1998
reprinted and translated with
the author's permission

Duben 1998 str.162