OS Linux - 1. část: Seznámení
Neplatit a nekrást
Na další stranuNávrat na titulní stranuVyhledávání informacíNa další stranu

Jste-li pravidelnými čtenáři počítačových časopisů, asi už jste byli poučeni, že ani software se krást nemá. Mohutná kampaň vás má přesvědčit, že za software je třeba platit, a  pokud neplatíte, jste zloději. Je tu ale ještě jedna možnost, a to je neplatit, a  přesto nekrást. Ano, myslím volně šiřitelné programy.

Základním programem pro každý počítač je operační systém (OS). Používat programy zadarmo se zakoupeným (snad) operačním systémem, to není ono. Proč to tedy nezkusit s operačním systémem, za který se nemusí platit? Linux je jedním z velmi úspěšných OS pro platformu PC a má v Čechách docela dobré zázemí. Tento příspěvek je prvním v  řadě článků, které si kladou za cíl provést zájemce všemi nástrahami instalace systému Linux i  velkého množství aplikací.

Co je to vlastně Linux?
Domovská stránka Linuxu na univerzitě v  Helsinkách prozradí, že jde o  implementaci specifikace POSIX s  rozšířeními BSDSystem V. Jinými slovy: jde o  Unix implementovaný úplně od začátku. Otcem celého projektu je Linus Torvalds, student helsinské univerzity. Původně si chtěl jenom zkusit, jak funguje chráněný režim procesoru i386, a  dnes vede vývoj verze 2.1 plně funkčního operačního systému, který už byl přenesen i  na další platformy.

Výhody Linuxu
Kromě velmi příznivého poměru cena/výkon má Linux i  další a  podle mého názoru daleko důležitější přednosti. Je to univerzální operační systém velice dobře pracující v  síťovém prostředí. Podpora TCP/IP, IPX, AppleTalk a  dalších umožňuje nasazovat počítače vybavené Linuxem jako síťové servery. Není problém se sdílením tiskáren, disků a  dalších periferií. Množství hardwaru podporovaného Linuxem je obdivuhodné, zvláště když si uvědomíme, že většina ovladačů nepochází od výrobců hardwarových zařízení, ale od nezávislých programátorů. Možnost simultánní práce více uživatelů na jednom počítači je samozřejmou vlastností všech Unixů, stejně jako ochrana dat pomocí přístupových práv.

Nevýhody Linuxu
Samozřejmě existují. Je to Unix i  se všemi nevýhodami. Začínající uživatel se často ocitá v  situaci strýce Františka z  Jirotkova Saturnina. Jsa vybaven pouze základními informacemi, musí zkoušet tak dlouho, až se to povede. Je to paradoxně způsobeno množstvím dokumentace, kterým se každý začátečník musí prokousat. Rozdělení informací do několika navzájem nekompatibilních formátů ze začátku působí dost nepřátelsky. Doba potřebná ke zvládnutí práce s  Linuxem je delší než například u  systémů MS DOS nebo OS/2, ale potom je práce minimálně stejně efektivní.

Základní pojmy
Obrázek pracovní plochy Linuxu V  následující části se pokusím pomocí hesel vysvětlit základní pojmy, se kterými budeme v  dalším pokračování pracovat.

Instalace. Detailní popis typické instalace nás čeká příště, takže dnes se zmíním o  tom, čím se instalace Linuxu liší od instalace komerčních OS. Je to především provádění instalace po síti. Na začátku je samozřejmě nutné připravit si jednu nebo více disket, ale během instalace se může instalační program zeptat, jak chcete pokračovat. Mezi volbami, jako je instalace z  disket, pevného disku a  CD, bývá často i  volba FTP nebo i  NFS (podle použité distribuce). Vzhledem k  objemu dat ale nedoporučuji síťovou instalaci po komutované lince.

Distribuce. Pod pojmem distribuce se skrývá samotné jádro Linuxu a  mnoho dalších programů uspořádaných do jednotlivých balíků (package). Snahou autorů jednotlivých distribucí je co nejvíce usnadnit proces instalace Linuxu i  ostatních programů, vyloučit konflikty v  konfiguraci a  usnadnit následné přechody na vyšší verze programů. Součástí distribuce bývá i  program pro správu softwaru, který má přehled o  vzájemných vztazích mezi jednotlivými balíky. Pokud byste se rozhodli smazat nějaký balík, může to znamenat smazání i  stovek souborů. A  zkuste si potom sami hledat jeden soubor, který musí na disku zůstat, protože ho potřebuje další balík.

V  minulosti vzniklo několik různých distribucí, které se často lišily umístěním konfiguračních souborů, takže je téměř nemožné používat balíky určené původně jiné distribuci. Přestože dnes už existuje standard, který popisuje strukturu systému souborů i  rozmístění konfiguračních souborů, stále ještě není k  dispozici jednotný způsob popisu vzájemných závislostí mezi balíky. Proto je dobré si před instalací pečlivě vybrat jednu z  distri-bucí a  balíky z  jiné distribuce používat pouze tehdy, není-li jiná možnost.

Stručný popis nejznámějších distribucí Linuxu
  • RedHat Distribuce s  komfortní instalací a  správou systému. Nejvíce se přibližuje verzi Unix SVR4. Obsahuje kontrolu vzájemných závislostí jednotlivých balíků. Má dobře konfigurované základní nastavení uživatelského rozhraní. Je základem pro komerční distribuci firmy Caldera, která obsahuje Motif a  akcelerovaný X  Server.
  • Debian Distribuce podobná RedHatu. Pečlivě odděluje volně šiřitelný software od ostatních sharewarových programů. Vytváří a  spravuje ji tým dobrovolníků. Umí zpracovávat balíky určené pro RedHat.
  • Slackware Jedna z  prvních distribucí. Jako první nabízela pohodlnou instalaci systému. Správa softwarových balíků téměř neexistuje. Vhodná pro kutily.
  • Monkey Malá distribuce Linuxu, která se dá snadno instalovat do systému souborů MS-DOS. Je určena těm, kdo by si chtěli Linux zkusit, ale odrazuje je složitá instalace. Jejím autorem je Milan Kerláger, student z  Liberce.
  • Yggdrasil Distribuce je produktem kalifornské firmy Yggdrasil. Podtitul plug &  play Linux vysvětluje dostatečně záměr autorů. Poslední verze je ale z  konce roku 1995.

Package. Český překlad slova package bude asi softwarový balík. Jde o  několik (desítek, stovek...) souborů tvořících jeden funkční celek (například textový editor), obvykle i  s  doku-mentací, zabalených do jednoho souboru.

GNU  General  Public License (GPL). Samotný Linux i  velká část softwaru obsaženého v  jednotlivých distribucích podléhá této licenci. Autorem GPL je Free Software Foundation (FSF). FSF jej dává k  dispozici každému, kdo chce zdarma poskytnout svůj program k  bezplatnému použití.

Licenční podmínky, které chrání autora volně šiřitelného programu před zcizením jeho autorských práv, současně zaručují, že kdokoli může program měnit a  dále distribuovat (dokonce i  za peníze). Výslovně se uvádí, že každý uživatel musí mít možnost získat zdrojový kód programu chráněného GPL.

Dokumentace. Už jsem se zmínil, že dokumentace je dost nepřehledná. Základní nápovědu obsahují manuálové stránky známé i  z  jiných Unixů. Dalším zdrojem informací jsou soubory v  hypertextovém formátu INFO. Informace o  problémech specifických pro Linux najdete v  souborech HOWTO organizovaných podle témat, kterými se zabývají. Nejucelenější pohled na Linux poskytují knihy napsané v  rámci projektu Linux Documentation Project (LDP). Jejich elektronická verze je k  dispozici ve formátech DVI, PS a  HTML. Tištěné verzi všech knih z  LDP se trefně říká The Linux Bible. Jazykem všech těchto dokumentů je samozřejmě angličtina, ale dnes už existují české manuálové stránky, dokumentace k  českým programovým balíkům a  dokonce i  dvě tištěné knihy.

X  Window. Systém X  Window, původně vyvinutý na MIT, se stal standardem pro pracovní stanice. Jeho síťová transparentnost a  možnost zobrazovat výstup aplikací na vzdálených počítačích nezávisle na jejich OS jej činí ideálním pro heterogenní prostředí unixových pracovních stanic. Samotný systém X  Window nedefinuje uživatelské rozhraní pro práci s  okny. To je úkolem tzv. Window Managerů (WM) ?  speciálních aplikací, které dodávají oknům okraje, lišty a  tlačítka a  řídí jejich rozmístění na pracovní ploše. Je možné použít různé WM a  tím měnit způsob ovládání oken. K  dispozici jsou mimo jiné i  WM, vzhledem velmi podobné prostředí Windows 95.

Základem systému je X  server, který poskytuje služby lokálním i  vzdáleným aplikacím. Pro Linux existuje několik komerčních X  serverů, ale nejčastěji se používají servery XFree86, což je volně šířitelná implementace X  Window vyvíjená neziskovou organizací pro platformu Intel x86 (tedy ne jenom pro Linux).

Závěr
Dnešní článek měl být pouze teoretickým úvodem. Příště už budeme popisovat postup instalace Linuxu z  pohledu uživatelů OS DOS nebo Windows. Obsah dalších částí můžete ovlivnit sami. Na Web serveru Chipu si vyhledejte obsah tohoto čísla a  v  něm název článku, který právě čtete. Odkaz spojený s  názvem vás zavede na stránku s  nabídkou možných témat. Původní záměr počítá s  návodem na připojení k  Internetu pomocí komutované linky, na sdílení prostředků v  heterogenní síti, konfiguraci systému X  Window a  vytvoření grafického uživatelského prostředí s  podporou operací prováděných přetažením myší. Těším se na vaše další náměty.

Lukáš Mikšíček

Zdroje informací o  Linuxu na Internetu
    Informace o  tom, jak se přihlásit, získáte zasláním e-mailu obsahujícího slovo help na adresu listservu, tj. na adresu listserv@muni.cz. Asi bych vás měl upozornit, že v  této konferenci je zvykem nejdříve prostudovat dokumentaci a  teprve, když tato cesta selže, poslat dotaz. Tím se předejde zahlcení konference dotazy, na které buď nikdo neodpoví, nebo vás v  odpovědi odkážou na dokumentaci.

Linux v  Čechách


Na další stranuNávrat na titulní stranuVyhledávání informacíNa další stranu
Copyright Vogel Publishing s.r.o. 1998
reprinted and translated with
the author's permission

Srpen 1997 str.118