|_ Penguin _|
O serveru
Sponzoři
Síň slávy
Backendy, PDA, text
Přidat k oblíbeným
Sidebar: Mozilla, Opera
Domovské stránky
Pošta
Kalendář
Tučňáci
Czech HOWTO
Překladatelské stránky
Návody (HOWTO)
Zátah na hackery
Novinky o debianu
Security announce
Názory
Software
Odkazy CZ/SK
Odkazy US
Noviny  Časopisy
Knihy
|_ Hosted Sites _|
CB.penguin.cz
CVS server
ListServer
Unix versus NT
GRAD
UTX
OWSKiller
PUK - klub uživatelů Penguina
Scriptová Banka
Linux na slabých strojích
|_ Vyhledávání _|
|_ Novinky _|
Nejnovější komentáře:
Diskuse RSS

Jan: Doporučení
Erik: Internet a jeho využití
Georgiy: Нужен срочно товар оп
Georgiy: Нужен срочно товар оп
Sleep_Walker: moje zkusenosti
Logout: Dotykáč

Nejčtenější v uplynulých 30 dnech:

Nejkomentovanější v uplynulých 30 dnech:

 

Připojeno k GTS
Logo serveru Penguin
 
MULTIFUNKČNÍ TISKÁRNY

  Zpět na Novinky
Pentium 100 MHz. Je to vůbec použitelné?
jirka (10.06.2003 03:00:01, 22572/32)


Opět příspěvek na oblíbené téma (ne)použitelnosti starších počítačů. Tentokrát případková studie využití staršího laptopu.


Hardware

Mějme například notebook/laptop s docela běžnou (a ve své době ne špatnou) konfigurací: procesor Intel Pentium 100 MHz, RAM 24 MB, disk 800 MB, barevný TFT display (800x600 bodů, 256 barev), disketová mechanika, dohromady cca 4 kg živé váhy (etalonem budiž Toshiba Satellite 100CT). Je-li lehčí nebo má-li některý parametr (nebo všechny) lepší, tím lépe. Budiž někde (ve šuplíku, v PCMCIA slotu, kdekoli) přítomna PCMCIA síťová karta (není-li, dá se pořídit - i 16-bitové PCMCIA síťové karty se dosud vyrábějí; povede to ovšem k výraznému zvýšení zbytkové ceny přístroje - asi jako když natankujete plnou nádrž ve Škodě 100).

Software

Na těchto přístrojích bývají všelijaké divné ,,systémy'' (pokud tam vůbec něco je). Zaveďme předpoklad, že s Linuxem bude takový přístroj použitelnější. Dále předpokládejme, že je třeba tam z nějakých důvodů (verze určitých nástrojů, knihoven apod.) mít poměrně aktuální distribuci linuxu (např. Slackware 9.0).

Na takovém železe samozřejmě daleko lépe poběží něco staršího, hlavně kvůli menší spotřebě paměti (distribuce s jádry 2.2 nebo dokonce 2.0, libc5 apod.), případně různé specializované distribuce používající všellijaké BusyBoxy a podobné záležitosti. Takový případ zde popisován nebude. Cílem příspěvku je ukázat, že na takovém železe může dobře sloužit i běžná ,,velká'' distribuce.

Cíl

Cílem je mít ,,tam'' funkční Linux, na kterém se dá TeXovat, ,,pracovat s Internetem'', programovat (alespoň v Céčku), trošku pracovat s grafikou, počítat a podobně.

Vybíráme distribuci

Rozumná nová distribuce pro něco takového je, dle autorova osobního názoru, Debian nebo Slackware. U obrázkových distribucí stejně nespustíte klikací instalaci a zpravidla Vám nainstalují spoustu balastu, který pak musíte pracně mazat. Nemluvě o tom, že (doufám) perfektně vyladěné desktopy, které nabízejí, stejně moc nevyužijete, podoně jako propracované konfigurační nástroje.

V dalším textu bude předpokládáno použití Slackware 9.0.

Instalace

Instalace, je-li k dispozici síťová karta, je poměrně přímočará: boot z diskety bare.i, rootdisků (dva kusy), pak pcmcia.dsk (pro PCMIA karty) a network.dsk (síť). Instalátor samozřejmě upozorní, co chce (pro načtení těchto věcí je třeba napsat ,,pcmcia'' a ,,network'' - instalátor už si pak řekne, co chce).
U 16-bitových síťových karet se může stát, že se sama nenajde a je třeba poradit typ (např. isa-pnp).

Rozdělení disku (fdisk, cfdisk) zřejmě nepředstavuje větší problém, stejně jako ostatní instalační kroky. Je třeba ovšem nezapomenout na swap (dle autorova názoru jedno až dvojnásobek velikosti RAM stačí).

Při instalaci je třeba vybírat jen nejnutnější balíčky a raději něco doinstalovat dodatečně. Zbytečná je instalace GNOME nebo KDE, stejně tak Emacsu (u emacsistů Vimu ;-), stejně jako mnoha dalších editorů (joe, jove, jed), her atd. Na laptopu je také často zbytečný webserver, php nebo mysql (pokud ovšem stroj neslouží k vývoji www stránek).

Slackware se ,,ze sítě'' instaluje nejlépe pomocí NFS. To, ale mají dnes rozběhané už všichni ... snad.

Pracovní prostředí

V některých případech může postačovat konzole, zvláště, pokud korektně funguje linuxový framebuffer - potom může být používán i grafický Links nebo prohlížeč obrázků a jiné věci z www.directfb.org. MPlayer v zásadě také, ale rychlost by zde asi nebyla nejlepší.

Pokud ,,náhodou'' framebuffer moc nefunguje (což je asi v této věkové kategorii dost častý případ) nebo je třeba používat některé opravdové Xové programy, nezbývá než nasadit XFree86.
Servery řady 3.x zabírají mnohem méně paměti než řada 4.x (2-3 krát), verze 4.0 si klidně slupne 10 MB paměti (800x600, 256 barev). Ale pokud preferujete 4.x (potenciálně méně různých problémů), proč ne.

Jako správce oken je vhodné něco nenáročného - FVWM, TWM, IceWM, AfterStep, možná Black(Flux,Open,...)Box (autorovi není známo, jak si *Boxy poradí při menším počtu barev) evilwm nebo ratpoison také nejsou k zahození (protože moc nepotřebují myš - ale i FVWM lze snadno nastavit tak, aby ji též vůbec nepotřeboval).

Aplikace

Například TeX + xdvi, gv, acroread, Gnuplot, XFig, ImageMagick, Vim, Ispell, Abs (tabulkový kalkulátor), Plan (plánovací kalendář), Links (grafický i textový), gqview, Opera, Dillo, Sylpheed,...
Samozřejmě všechny ty textové un*xové nástroje (viz Váš /usr/bin), z méně používaných třeba bc (kalkulačka), sc (tabulkový kalkulátor) a podobně.

Při 256ti barvách mohou vznikat menší potíže s barvami, pomůže třeba používat Links přes celou obrazovku (což je žádoucí i vzhledem k její velikosti) a nepoužívat divoká barevná témata (Qt a Gtk+ aplikace).

Použití oblud typu Netscape, Mozilla, OpenOffice je naprosto nevhodné, protože spotřebují více paměti, než je zdrávo. I ,,malý'' Firebird se tvářil, že 20 MB je pro něj tak akorát... Ale vzdáleně spuštěný OpenOffice vypadá moc pěkně...

Překladač: je vhodné používat GCC, které ovšem nevyniká rychlostí (10000 řádek Céčkových zdrojových kódů ve 40ti souborech přeloží na popisovaném stroji za asi 70 sekund). Pro časté překládání (pouze pro jazyk C) je asi vhodnější Tiny C Compiler (totéž přeloží za cca 12 sekund). Je ovšem ,,citlivější'', nepodporuje ANSI99 tak dobře jako gcc, neoptimalizuje kód atd.
Athlon + gcc totéž zvládne za necelé 3 sekundy.

Rychlost

Jak řekl klasik: ,,There are three kinds of lies: lies, damned lies and benchmarks.''

Čili asi takto (po 3,5 hodinách práce): Linux 2.4.20, XFree86 4.3, FVWM, běžící dva Gvimy, dva Vimy v terminálech, Top, nějaký ten Z Shell, bratru čtyři RXVT, Plan (což je Motifová, tedy obludná, aplikace), grafický Links, nějaké daemony. Mezitím běžely nějaké výpočty, překlady (gcc, tcc) a tak. Přepínat mezi aplikacemi se jde prakticky plynule (max. dvě, tři sekundy zpoždění, ale je to výjimečně). Start nového RXVT (se zsh, který má nastaveno maximum všelijakých možností - doplňování a podobných funkcí) trvá nejvýše čtyři sekundy, Links (grafický) startuje kolem pěti sekund.
Asi nejhorší bylo snímání obrazovek a konverze do png (import, convert z balíku ImageMagick), to už pár sekund trvalo.

Zdá se Vám to snad pomalé?

Pomalu startuje Acrobat Reader (obluda nenažraná), starší verze Xdvi (ty, které si generují vlastní fonty - novější použijí ty, které nachystal TeX, takže už pak nezdržují; jsou-li fonty, jede už jakékoli Xdvi dosti rychle).

Obrázky

Závěr

TFT displej má (dle autorova názoru) lepší (ostřejší) obraz než běžné CRT monitory, takže se na to i docela dobře kouká, vyhovuje-li barevná hloubka a rozlišení, tak je to použitelné i jako X-terminál (kromě výše naznačených možností použití).
I takové ,,staré'' jsou ještě stroje zkrátka pro spoustu věcí dobře použitelné.
Ale na Indyho to samozřejmě nemá (tedy kromě přenosnosti)...

Doporučené čtení

[Tiskni] [Přidat komentář] [Ukázat komentáře (32)]


Zpět na Novinky
|_ Nastavení & Info _|
Získání účtu?
|_ On-Line DOC _|
Debian Packages
TUXfinder
|_ Zajímavá místa _|
CZilla..
Webdot.cz
ABC Linuxu..
Konference
Linux na MFF UK
Debian
SuSE Linux
Blackhole
Root..
Reboot
Linuxzone.cz
Underground..
Linuxworld
Documentation Archiv
Manualy SK
Linuxsoft.cz..
|_ Linuxová komunita _|
Linux CZ
Linux SK
GNU
SkLUG
Freesoft
|_ Staré dobré sajty _|
Linuxové noviny
Dokumentační projekt
Mikroservis
Školičky
Myslíkovna
|_ Mirror _|
Phuture
|_ Kalendář _|
Přidej akci

|_ Počitadlo _|
    
Server vzniká za pomocí open-source produktů. Mezi nejdůležitější patří GNUDebianLinuxApachePHPMySQLGimp. Vim. Tomcat.
LINUX Trademark Registration of Linus Torvalds from US
UNIX Trademark Registration of X/Open
Copyright Penguin 1998 - 2017. ALL RIGHTS RESERVED