|_ Penguin _|
O serveru
Sponzoři
Síň slávy
Backendy, PDA, text
Přidat k oblíbeným
Sidebar: Mozilla, Opera
Domovské stránky
Pošta
Kalendář
Tučňáci
Czech HOWTO
Překladatelské stránky
Návody (HOWTO)
Zátah na hackery
Novinky o debianu
Security announce
Názory
Software
Odkazy CZ/SK
Odkazy US
Noviny  Časopisy
Knihy
|_ Hosted Sites _|
CB.penguin.cz
CVS server
ListServer
Unix versus NT
GRAD
UTX
OWSKiller
PUK - klub uživatelů Penguina
Scriptová Banka
Linux na slabých strojích
|_ Vyhledávání _|
|_ Novinky _|
Nejnovější komentáře:
Diskuse RSS

Jan: Doporučení
Erik: Internet a jeho využití
Georgiy: Нужен срочно товар оп
Georgiy: Нужен срочно товар оп
Sleep_Walker: moje zkusenosti
Logout: Dotykáč

Nejčtenější v uplynulých 30 dnech:

Nejkomentovanější v uplynulých 30 dnech:

 

Připojeno k GTS
Logo serveru Penguin
 
MULTIFUNKČNÍ TISKÁRNY

  Zpět na Novinky
Pracovní stanice SGI Indy dnes
jirka (10.12.2002 10:07:10, 16816/31)


I když se to možná nezdá, oslaví Indy příští rok (2003) své desáté narozeniny. Podívejme se tedy jubilantovi na zoubky


Varování

Téměř jistě se v dalším textu budou vyskytovat nepřesnosti, zjednodušení, dost možná i hrubé chyby a (neúmyslná) zkreslení. Prosím proto zkušené uživatele a administrátory strojů od SGI, aby zvážili, zda budou pokračovat ve čtení (nic nového se tu stejně nedozví) nebo se raději vyhnou zbytečným zdravotním rizikům.
V textu používané názvy mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami firmy Silicon Graphics nebo jiných vlastníků.

Úvod

Indy byl ve své době vysoce výkonnou pracovní stanicí a jeho schopnosti (a cena) výrazně přesahovaly možnosti tehdejších osobních počítačů. Ovšem to už je dávno a kdysi závratnou rychlost 133 MHz si mnohý dnešní užitatel kancelářského pécéčka vůbec nedokáže představit (když si vzpomenu, jak se u nás nedávno na škole všichni zbavovali starých pentií 120 jako odporného hmyzu, tak se směji ještě teď ;-).

V dalším textu bych chtěl prezentovat můj soukromý názor na využitelnost tohoto počítače dnes a uvést pár technických podrobností.

Popis

Pokud někdo neví, tak Indy je taková docela malá sympatická tmavomodrá krabička (cca 40x30x8 cm), která má předu vlevo vypínač (a reproduktor + ovládání hlasitosti) a vpravo z boku díru na diskety (strany jsou z pohledu uživatele). Zadní strana je pak využita pro všelijaké díry na strkání všeho možného (to je odborná terminologie, co? ;-).

Samozřejmě není Indy jako Indy. Do různých mašinek se během let dodávaly různé procesory i grafické karty (o ostatních drobnostech nemluvě), velikost paměti a disků se také časem zvyšovala.

Celkem sympatické je, že jedna z těch "děr" vzadu je určena pro 10 MBit síť, méně sympatické je to, že pokud je Vám taková síť pomalá, tak máte v podstatě smůlu. Také máte k dispozici hromadu vstupů a výstupů pro video a audio, ISDN, pro kameru (IndyCam) atd.

Složitější je to s grafickou kartou. Nejčastěji jsem viděl (na všech dvou vysokých školách, kde mě k Indymu pustili ;-) 8-bitovou XL, která je asi všeobecně nejčastější, bývá, ale i 24-bitová XL a 24-bitová karta XZ, která je určena pro 3D aplikace a má tedy hardwareový Z-buffer a tak. XL je pro běžné okenní operace o něco rychlejší, ale pro hraní si s 3D aplikacemi je určitě lepší XZ (k tomu ten Indy taky je, že). 8-bitová XL se taky dá používat (ona je trochu lepší než vypadá a běžně si ani nevšimnete, že byste měli mít jen 256 barev).

Procesory jsou různé. My na VŠB máme třeba R5000/180 MHz (bývají ještě 150 MHz), což jsou asi nejlepší, které Indy může mít, jinak bývají i R4000 (úúúplně moc starý), R4400 (100 až asi 250 MHz, taky dobrý), ale dost často tam jsou R4600 (100 - 133 MHz), které snad mají být rychlejší při celočíselných operacích než R4400 (nemám to kde objektivně srovnat). Různé procesory mohou mít sekundární cache (až 2 MB - kolik, že mají dneska procesory v pécéčkách? :-))), ovšem jsou i levnější modely bez ní (s označením PC - Primary Cache místo SC - Secondary Cache), na výkonech počítače je to ovšem v některých situacích dost vidět.
Procesory R5000 jsou optimalizované pro operace v jednoduché přesnosti (což se využije při práci s grafikou), takže při výpočtech s větší přesností se až tak nevyznamenávají.

Paměť je tvořena normálními SIMM moduly (oni tedy nejsou úplně normální, musí být paritní a dodávaly se speciálně drahé s pozlacenými konektory, ale ty obyčejné pécéčkové se tam někdy taky někdy dají použít, ale nikoli EDO), k dispozici jsou dva banky po 4 pozicích (musí se ovšem obsadit vždy všechny čtyři), maximálně se vejde 256 MiB (8x32 MiB).

Zabudována může být optická jednotka (floptical drive), pro kterou je vpravo na boku díra. Umí číst i obyčejné diskety, ale osobně jsem ještě neviděl počítač, ve kterém by byla...

Monitor - k pracovním stanicím SGI se vždycky dodávaly monitory velikostí a kvalitou obrazu odpovídající zbytku pracovní stanice, tj. pro Indyho 17" a 20" televize od SONY (samozřejmě s technologií Trinitron). Je sice možné připojit i obyčejnější monitory (přes redukci, protože konektor je jiný), ale ne každý běží (vyzkoušeno, že značky Sampo, AOC, Relisys většinou neběží, zatímco Hyundai, ADI občas ano), protože jiný je nejenom ten konektor.

Rychlost, použitelnost

Já mám třeba na stole stroj s R4600PC/100 MHz (tj. bez sekundární cache, grrrr) a s XZ grafikou (aspoň něco ;-), 48 MiB paměti a 2 GiB diskem. Běžný uživatel průměrného kancelářského pécéčka teď asi spadl smíchy ze židle nebo přinejmenším silně pochybuje o mém duševním zdraví, ale ono to není až tak tragické (s Indym, se mnou samozžejmě je ;-).
Přestože tato sestava není z nejrychlejších, kupodivu to pořád nelze označit za nepoužitelné. Naše školní studentské stroje (R5000SC/180 MHz, 128 MiB RAM, ovšem 8-bit XL) utáhnou i takové potvory nenažrané jako je ANSYS celkem v pohodě, ale ty jsou s výkonem jinde než můj stroječek.

Obvyklý argument skalních příznivců SGI je, že pro kancelářskou práci není třeba stroj s frekvencí 2 GHz, což je bezpochyby pravda, pokud tedy nejste zapřisáhlí wordisté. Nelze to ovšem brát úplně doslova, Indy není optimální stroj pro provozování OpenOffice, ostatně irixový port stejně donedávna nebyl úplně použitelný (současný stav nevím, nepoužívám). Na druhou stranu, kdo nepoužívá pro psaní TeX je stejně kulturní barbar ;-), takže k čemu nějaké oppice. TeX na Indym jede velmi uspokojivě, Vim taktéž (uživatelům Emacsu se omlouvám, ale jejich oblíbený operační systém nepoužívám, takže nemohu kvalifikovaně posoudit jeho rychlost ;-). Ke spisovatelské práci tedy nic nechybí (tedy anglicky, češtinu jsem zatím neřešil)...
Netscape Navigator 4.x, který se dá používat bez problémů, u mě třeba startuje do deseti sekund a pak už jede je o málo pomaleji než Mozilla na 1 GHz Pentiu III.
Takové věci jako Nedit, vim nebo TeX fungují zcela dostatečně rychle, kvůli tomu, ale asi nikdo pracovní stanici nepoužívá - OpenGL aplikace (ovšem s XZ kartou) mě svojí rychlostí vyloženě překvapily. Samozřejmě velikost zobrazovaných dat musí být přiměřená, záleží také na paměti a ostatních okolnostech (třeba pro práci s texturami není podpora v  hardware, tj. toto je třeba dost pomalé). Pro ilustraci - třeba demo Atlantis, dosti podobné stejnojmennému šetřiči obrazovky pro XFree86 (pokud nepoužíváte, zkuste třeba xlock -mode atlantis) jede přes celou obrazovku naprosto plynule.

Kdesi jsem viděl názor, že Indy odpovídající výše uvedené konfiguraci je pomalejší než PC s (dnes historickým) Cyrixem PR166. To se, ale takto dá jen těžko srovnávat, protože jde o dost odlišné stroje, Indy třeba provádí řadu operací s okýnky hardwareově (na rozdíl od PC - uživatel má více dojem, že stroj stíhá), má mnohem rychlejší sběrnici atd., takže Netscape je třeba relativně pomalý (hlavně při startu), ale řada jiných věcí je i mnohem rychlejších (díky grafice), případně zvládá některé věci, které nejsou na tom Cyrixu moc rozumně nepoužitelné (třeba OpenGL). Zkoušel jsem si na něm pustit amp a přehrával úplně plynule (zrovna se kompiloval links, probíhala instalace jakéhosi softwaru a něco málo se tahalo ze sítě, tuším instalační balík teTeXu,..).
Subjektivně se mi zdálo, že moje staré Pentium (Intel 150 MHz, 48 MiB RAM, mnohem rychlejší než ten Cyrix) bylo o něco rychlejší než tenhle Indy při "běžných" činnostech (TeXování, programování,..), ale při používání OpenGL není Indy s XZ grafikou většinou výrazně horší než moje pracovní stanice (AMD Athlon 1.333 GHz, ATI Rage128), jenom je podstatně tišší ;-).

Pokud jde o počítání, zkoušel jsem pro porovnání použít můj malý program a pokud Indymu nedojde paměť (což se 48 MiB nastane vcelku rychle), tak je při počítání asi šestkrát pomalejší (ten R4600/100PC) než Pentium III/1 GHz (pravda, to Pentium má paměti DIMM PC133 a nic moc desku). Tenhle Indy je dobrých sedm let starý, pécéčko rok a nebylo zrovna levné...

Operační systémy, aplikace

S operačním systémem je trošku potíž - SGI dodávala svůj propietární IRIX (pro Indyho ve verzích 5.3, 6.2, nejnovější 6.5). Platí, jako všude jinde, že čím je systém novější, tím víc žere paměti a tím je pomalejší. Taky žere víc místa na disku. IRIX určitě není špatný, jede pod ním nejvíce (komerčních) aplikací, řadu Vašich oblíbených GNU (a ostatních open-source) nástrojů si můžete stáhnout přímo v binárních balíčcích. Tento systém také daleko nejlépe využije hardware (protože například XFree86 podporují pořád jen některé grafické karty, XZ zrovna ne). Ale přece jen to je propietární systém, už jen na kompilátor musí být zakoupena licence (může být alternativně použit gcc), bohužel ani Linux ani NetBSD stále nelze považovat za ekvivalentní náhradu.

Pokud jde o aplikace, je trochu problém v tom, že na freeware.sgi.com jsou programy pro různé verze Irixu z doby, kdy byla ta verze aktuální, čili třeba pro Irix 5.3 je ke stažení jen prehistorické gcc, pro 6.2 je to trochu lepší a jen pro 6.5 je docela aktuální gcc 3.0. Občas je tedy třeba začít kompilací kompilátoru... Instalační program má závislosti skoro tak "odporné jako debian" (jak znechuceně konstatoval kolega slackwarista ;-), přímo v systému jsou nějaké aplikace přibalené (z cizích Acrobat Reader, Netscape a ovšem běžné věci SGI).
K těm závislostem - třeba pro instalaci OpenSSL je potřeba knihovna audiofile a bez ní to nejde :=|. Ale jsou tam i zábavnější závislosti, teTeX vyžaduje libwww (no, dejme tomu), libwww vyžaduje mySQL, takže pokud chcete TeXovat, tak jedině s databází...

Maličkost - Irix nemá klasický textový režim (a železo ani nic takového neumožňuje). Vše podstatné se odehrává v oknech.

K čemu to tedy je..

No, já osobně mám tento stroj pro portaci tohoto na Irix, ale jinak je to celkem šikovný kancelářský nástroj (relativně tichý, malý, bez BSOD a podobných výhod), zejména pro uživatele, kteří používají rozumné programové vybavení (TeX, gnuplot, R, xfig, gv, sc, vim, emacs... binárky všech jmenovaných na freeware.sgi.com), jsou i jedinci, kteří zde úspěšně provozují Gimp. Bez problémů se dá použít i pro přípravu dat (nazvěme to třeba modelováním) a pro vyhodnocování výsledků výpočtů např. metodou konečných prvků (počítat je rozumější asi jinde), můžete si hrát s VRML a podobně. Je-li k dispozici IndyCam (což bývá), lze provozovat videokonference, do určité míry lze pracovat i s videem (to chce nějaké další karty do Indyho a/nebo lepší procesor, než používám třeba já). Jistě by se dal provozovat i nějaký CAD, ale když už na něj máte, tak máte asi i na novější pracovní stanici...

Osobně jsem na tom v rámci portování zkoušel provozovat postprocesor programu AFEM, což je v Gtk+ napsaná aplikace (s velmi opatrným využitím OpenGL), která je napsaná hóóóódně neefektivně (tzn. je pomalá a žere hodně paměti), Indymu to kupodivu zdravotní potíže nečinilo, dokonce vykazoval zcela vyhovující rychlost.

Hry - výrobce dodává Doom a letecký simulátor (to musela být bomba, když byl nový, ale už je to hodně dávno), ale pracovní stanice přece není na hraní, že ano.

Nějaké odkazy

  • IndyTech - docela užitečné informace, třeba jak nastavit rozlišení a obnovovací frekvenci, zeznam vhodných monitorů atd.
  • Stránky Iana Maina o SGI - spousta informací (i o ostatních stanicích od SGI), návody, výsledky srovnávacích testů atd.
  • freeware.sgo.com - free software zkompilovaný a zabalený pro IRIX (*.tardist).

Závěr

Takový Indy určitě může ještě pár let dobře sloužit, i když je pravda, že téměř všechno co s ním, dokážete dnes i s jiným un*xem (třeba) na platformě i86 (a za podobné peníze, ne-li levněji, dneska prý stará pécéčka někde i vyhazují oknem ;-). Na druhou stranu, pécéčko má každý, ale Indy je Indy..

[Tiskni] [Přidat komentář] [Ukázat komentáře (31)]


Zpět na Novinky
|_ Nastavení & Info _|
Získání účtu?
|_ On-Line DOC _|
Debian Packages
TUXfinder
|_ Zajímavá místa _|
CZilla..
Webdot.cz
ABC Linuxu..
Konference
Linux na MFF UK
Debian
SuSE Linux
Blackhole
Root..
Reboot
Linuxzone.cz
Underground..
Linuxworld
Documentation Archiv
Manualy SK
Linuxsoft.cz..
|_ Linuxová komunita _|
Linux CZ
Linux SK
GNU
SkLUG
Freesoft
|_ Staré dobré sajty _|
Linuxové noviny
Dokumentační projekt
Mikroservis
Školičky
Myslíkovna
|_ Mirror _|
Phuture
|_ Kalendář _|
Přidej akci

|_ Počitadlo _|
    
Server vzniká za pomocí open-source produktů. Mezi nejdůležitější patří GNUDebianLinuxApachePHPMySQLGimp. Vim. Tomcat.
LINUX Trademark Registration of Linus Torvalds from US
UNIX Trademark Registration of X/Open
Copyright Penguin 1998 - 2017. ALL RIGHTS RESERVED