Úvodem
Co to ten Compaq Evo T20 vlastně je? Takřka obyčejný malý počítač
s procesorem Geode GX1 o frekvenci 300 MHz (i586 kompatibilní)
a s RAM (čip je integrován na
desce) o velikosti 32 - 256 MB
(podle modelu). Místo pevného disku má paměť FLASH o velikosti 16 -
256 MB. Velikost RAM je možné změnit osazením jednoho SO-DIMM SDRAM
slotu (prý max. 256 MB modulem - já jsem zkusil 128 MB/133 MHz od
firmy Kingston a ten funguje). Kromě toho má ještě 4 slotz USB 1.1
a vstup a výstup pro zvuk a 10/100 Ethernet. Snad celý vnitřek
(ostatně je to jedna deska, na které je vše integrováno) pochází
od firmy National Semiconductors.
Mimochodem:
processor : 0
vendor_id : Geode by NSC
cpu family : 5
model : 9
model name : Geode(TM) Integrated Processor by National Semi
stepping : 2
cpu MHz : 300.690
cache size : 16 KB
fdiv_bug : no
hlt_bug : no
f00f_bug : no
coma_bug : no
fpu : yes
fpu_exception : yes
cpuid level : 2
wp : yes
flags : fpu tsc msr cx8 cmov mmx cxmmx
bogomips : 606.49
Za normálních podmínek je pamět flash obsazena WidowsCE (můj případ),
u modelů s větší pamětí pak Windows 2000 Embedded nebo XP Embedded.
Nainstalovaný systém poskytuje přístup ke klientům pro výše uvedené
servery a také telnet klienta a nějaké možnosti nastavení terminálu.
Dále v některých veržích také internetový prohlížeč, a to je všechno.
Lokální práce nebo rozšíření o další funkce tedy není moc možné.
Proto jsem se na něj snažil nainstalovat něco jiného.
Mojí původní představou bylo, že si z něj vyrobím absolutně tichý
a úsporný X terminál, nakonec jsem však došel k topmu, že na něm budu
chtít pracovat i lokálně (právě kvůli tomu, že je absolutně nehlučný,
neobsahuje žádnou pohyblivou součást a ventilátory už vůbec ne).
Hardware
Můj T20 má 32 MB RAM a 16 MB flash paměti, je to tedy ten úplně nejnižší
model (tak nízký, že neobsahuje ani internetový prohlížeč). To není
moc příjemné, na druhou stanu má volný slot pro paměť a do flash
stejně asi nikdo Linux dostat neumi. Proto jsem si opatřil jeden modul
SO-DIMM o velikosti 128 MB (stará SDRAM na 133 MHz) a jednu USB
klíčenku o velikosti 1 GB (klasický disk na USB by byl jistě lepší,
ale i dražší a hlučnější - a pomalí by to asi bylo tak jako tak).
další hardwarové změny jsem neprováděl.
Software
S instalací to není tak jednoduché - ta věc nemá BIOS ani nic
podobného - jeho funkci plní SW ve flash paměti, proto se tato musí
přepisovat trochu opatrně. Řešil jsem co použít, nakonec vyhrál
Debian (váhal jsem nad
Damn Small Linuxem a
Angstromem, ale nakonec
zvítězila cesta nejmenšího odporu).
Instalace
HP na svých stránkách doporučuje pro instalaci nového "firmware"
používat jejich nástroj pro Windows, který je sice jakože multiplatformní,
protože používá Javu. Jenže nikoli tu normální, sluneční, ale nebožku
MS Javu, ke které se už nehlásí ani Microsoft, Prý se dá kdesi najít
(ta MS Java), ovšem pod žádným rozumným operačním systémem ji stejně
asi nerozchodíte. Ovšem u Compaqu zase nebývali až takoví, aby používali
úplně propietární řešení, takže ve skutečnosti ten jejich nástroj nedělal
nic jiného než server pro TFTP a BOOTP (byť na trochu nestandardních portech).
Takže se neděje nic, co by nešlo pod Linuxem (či jijým *nixem) vyřešit.
Horší je to z novým "firmware", který už nejde vyrobit až tak jednoduše.
Naštěstí se tím zabývalo už víc lidí, a tak je možné najít nejen návody
(např. tady
tady
a tady), ale i
připravené nástroje nebo dokonce
hotový soubor k použití (ten jsem nakonec
zvolil i já). V principu jde o to, aby byl do obrazu flash paměti přidán
vhodně nastavený GRUB (upravený tak, aby se nepídil po neexistující
klasické klávesnici) a linuxové jádro. Zbytek systému pak může být umístěn
na disku na USB nebo sdílen přes NFS. Mimochodem, některé T20 (ty s 2000e nebo
s XPe) umí bootovat po síti samy od sebe, to však nebyl můj případ.
Pro aktualizaci stačí držet při startu klávesu "P". T20 pochopí, že se má zkusit zaktualizovat a začne hledat po síti příslušný server. Najde-li a zaktualizuje-li, máme napůl vyhráno, protože máme ve stroji GRUB a linuxové jádro. Stačí
přidat USB médium se systémem a je hotovo (já jsem ho nainstaloval na
vedlejším stroji - IBM Intellistationu a T20 jsem jej poskytl již připravený).
No a pak už postačí apt-get install *** co hrdlo ráčí...
Trochu mi zlobil ještě X server. Původně jsem zkoušel použít doporučený
ovladač "nsc" s ponastavováním jakýchsi parametrů dle doporučení z literatury.
Ovšem vznikaly mi potíže s kurzorem (Option "SWCursor" pomohlo jen trochu)
a s tím, že se mi kusy obrazu objevovaly zcela jinde, než měly. Taky po
ukončení relace X11 se nebylo nic moc vidět (monitor brblal něco o nebezpečných
frekvencích).
Tak jsem nakonec použil obyčejný ovladač "vesa", který mi přijde být zhruba
stejně rychlý (pomalý?), zato však bezproblémový.
Rychlost a použitelnost
Samozřejmě při používání jako X terminálu je rychlost závislá na síti apod.
(a tedy třeba u mě dobrá). Při provozu jako samostatné pracovní stanice
už člověk naráží na určité drobnosti. Celkem očekávaně při potřebě většího
čtení z "disku" prostředí na chvilku "zatuhne" a start aplikací je obecně
docela pomalý. Taky Mozilla (debianí IceWeasel) není z nejrychlejších, hlavně
otvírání nových oken jí trochu trvá, ale při prohlížení otevřené stránky
je už rychlá. Relativně pomalu ovšem startují i věci jako xterm (přes 5 s).
Nějakou velkou výpočetní rychlost od toho asi nikdo nečeká, ale pracovat se
s tím dá dobře. Trochu jsem se bál rychlosti GUI u Gtk+ aplikací, ale zrovna
ty jsou úplně v pohodě. Dokonce i OpenOffice.org 2.x se dá trochu používat,
pokud se ovšem dožijete startu tohoto "drobečka" (ne, že bych měl ten program
nějak zvlášť rád, ale jsou naneštěstí situace, kdy jsem se nucen snížit
k jeho použití...). Používám FVWM2, ovšem s vlastní konfigurací, protože ta
distribuční je, mírně řečeno, silně odpudivá, a taky si nemůžu pomoct, ale
fungovalo mi to s ní všechno nějak divně pomalu.
Ze zvědavosti jsem na stroji zkusil cosi spočítat metodou konečných prvků
a porovnat to s jiným strojem. Tak tedy, výpočet na Evu T20 trval
38.5 s a na lepším stroji (Pentium II 400 MHz, 128 MB RAM, SCSI2 disk)
to bylo 11 s. Je vidět, že procesory Geode jsou opravdu určeny pro jiné
věci, než jsou výpočty (nečekaně ;-) ). Mimochodem,
230 MHz (zhruba, frekvenci různé zdroje uvádí od 220 do 250 MHz) ARM procesor v Nokii 770 (bez matematického
koprocesoru) potřeboval k tomu samému 77 s.
Závěr
Dá se říct, že konverze se docela podařila: strojek se dá použít nejen jako
plnohodnotný X terminál (případně asi i pro Rdesktop nebo VNC), ale i jako
samostatná, zcela tichá, pracovní stanička pro drobnou práci (psaní, čtení,
počítání, pošta, případně surfování, instant messaging a tak podobně).
Jen jsem docela zvědavý, jak dlouho mi vydrží použitý USB flashdisk...
[Tiskni] [Přidat komentář] [Ukázat komentáře (16)]
