Dnes začneme nástroji pro programátory. Je docela zajímavé, že si lidé pořád dokáží najít důvody pro nové a nové překladače jazyka C. Tuhle třeba NWCC je malý překladač pro unixové systémy, který by měl jít používat na Linuxu, FreeBSD, OpenBSD, Solarisu (vše x86), Linuxu a FreeBSD na x68/64, ale taky na AIXu (PowerPC) nebo IRIXu. Nicméně program samotný ještě moc použitelný není.

Praktičtější věci se zdají být patrné z vývojářské konference překladače TCC, kde se objevují zmínky o pokusech instalace nativní verze pro ARM na zařízení jako Nokia 770. Což by bylo moc prima, protože malý rychlý kompilátor přímo v zařízení se hodí pro spoustu věcí (třeba pro překlady programů, že ano ;-)). Bohužel zatím tak ještě používat nejde (byť port na ARM je podporovaný minimálně pro křížový překlad). Ale stejně by mě zajímalo. proč SourceForge chcípně vždycky, když ho chci vyzkoušet?!

A když už je řeč o těch ARMech, tak je možná na místě zmínit křížový překladač pro operační systém, se kterým se většina "PocketPC" dodává - GeGCC. Díky němu můžete překládat aplikace pro tento systém i pod Linuxem.

Pokud víte ve svém okolí o někom, kdo je ještě dítě (ať už věkem nebo duševně), zkuste jej potěšit speciálním intgrovaným vývojovým prostředím pro děti - KidBASICem. Toto prostředí pracuje s jazykem BASIC (překvapující, že?), má i integrovaný jednoduchý grafický režim (hned v IDE máte okénko, kde je vidět, co pěkného grafického se podařilo naprogramovat) a je napsané pomocí knihovny Qt.

Přejděme od překladačů k textovým editorům - vyšla totiž nová verze jEditu. Že prý obsahuje "numerous bugfixes", takže dosavadní uživatelé po ní jistě sáhnou. Neuživatelům připomínám, že jEdit je napsaný v Javě (a já ho nemám rád, protože je kvůli tomu pomalý a nenažraný a taky proto nechodí na 80% výpočetní techniky, kterou používám; a vůbec, Vim je stejně nejlepší...). Od verzí řady 4.3 vyžaduje Javu 1.5, do verze 4.2 stačí Java 1.4.

Při práci na přenosném, perem ovládaném, počítači (TabletPC nebo Nokia 770 apod.) se vcelku hodí nějaká emulace klasického papírového bloku - tedy program, který by dovedl akceptovat čmárání perem a mazání, nějak rozumně ho ukládat (v ideálním případě i zobrazovat linky nebo čtverečky jako v opravdovém papírovém bloku) a případně měl možnost zobrazit nějaký podklad, po kterém se čmárá (formulář, text nebo obrázek k úpravám).

Zhruba tohle umí například Xournal a navíc ukládá (kromě svého vlastního formátu) data do PDF. Pokud čmáráte do existujícího PDF (původní obsah toho PDF samozřejmě nemění, jen přidává věci navíc), tak výsledek jde uložit i s vašimi úpravami. Chodí to i na Nokii 770 a to tak, že k mojí spokojenosti (byť při načtení vícestránkového PDF se to může znatelně zpomalit). Je napsaný v Gtk+ a používá nějaké knihovny z GNOME (libgnomecanvas, libgnomeprint, libgnomeprintui atd.). Alternativami pod Linuxem jsou také Gournal (GNOME) a Journal (Java).

Už je to pár let, co se objevilo pracovní prostředí AntiRight Desktop Environment, což bylo obdoba GNOME nebo KDE, ovšem napsaná pomocí knihoven Motif. Takže se vyznačovala podstatně staromódnějším vzhledem (i když mě se třeba takové věci docela líbí) a ovšem menšími nároky na počítač. Nicméně se zdá, že autora už to nějak přestalo bavit a začal si to přepisovat pomocí Gtk+ (podobným procesem prošlo už před lety známé XFce).

Když už jsme u těch vykopávek, tak taky vyšel nový Lynx (terminálový WWW klient, kdyby snad někdo nevěděl). Z našeho pohledu se žádné velké změny nedějí (to asijské soudruhy by podpora jejich znaků mohla zajímat víc), ale už fakt, že tento program stále žije, jistě stojí za zmínku.

Vizualizujete-li občas větší technická, neřkuli vědecká data, možná znáte VisIt. Jak je vám tedy asi známo, ta všc dovede při zpracování dat pracovat i paralelně a nadto funguje (aspoň teoreticky) na všem možném i skoro nemožném (Linux, Mac OS X, Solaris, IRIX, AIX, Tru64,...). Vyšla nová verze, která přidává podporu pár dalších zajímavých datových formátů - např. formátů programů OpenFOAM net FLUENT. Příležitostně zkusím (hned jak budu mít k ruce vhodný stroj a trochu času - což může ovšem ještě trvat) a budu referovat...

Důležitá je bezesporu i nějaká ta relaxace. Co takhle třeba zkusit simulátor druhoválečné německé ponorky? Danger from the deep je zrovna něco takového a byť je pořád ještě ve vývoji, tak snímky obrazovek vypadají docela pěkně. Řekl bych, že až moc pěkně, protože i kdybych ukecal SCONS (který to používá místo autoconfu) ke spolupráci, tak je to až moc zjevně mimo možnosti mého hardware...

[Tiskni] [Přidat komentář]